Jihovýchodně od Krakovce leží ves Slabce, kdež před časy tvrz na místě nynějšího zámku stávala. Čásť této vsi patřívala ke hradu Krakovci (viz tamže k roku 1411), druhá byla statkem vladyčím, z něhož se konaly služby k Hrádku Křivoklátu. Na této části seděl vedlé Bohunka ze Slabec roku 1360-1369 Jan Chlumek z Chlumu, jsa také pánem podacím v Chlístově (nyní Kostelíku). Roku 1383 seděl tu Aleš. Od r. 1424 připomíná se často Boreň ( t.j. Bořivoj) jinak Jindřich ze Slabec, jenž se vyskytuje od roku 1435 s bratrem svým Oldřichem také v držení Sadlna. Roku 1450 prodal dvůr kmecí v Hostokryjích a žil ještě r. 1456. S manželkou svou Anéžkou ze Skryj měl syny Jindřicha a Jana. Tento byl roku 1468-1475 hejtmanem na Hrádku, onen byl již r. 1450 při letech. Společně koupili od mateře své věno její na Skryjích a měli r. 1458 s Albertem z Kolovrat při o právo podací v Slabcích. Ač katolíci, drželi s králem Jiřím jakožto věrní a poslušní manové. Po jednom z nich zůstali synové Mikuláš, Vácslav a Bořivoj (roku 1475), po druhém syn Jiřík. Onino měli Sadlno a Přílepy, jež r. 1487 a 1489 prodali. Jiřík, jež od nich Sadlno přejal, věnoval na Slabcích manželce své Barboře z Krchleb; když pak před r. 1495 zemřel, vdala se za Jana Smolu, jemuž věna svého postoupila. Poněvadž děti nezůstalo, dostaly se Slabce a Sadlno Bořivojovi, jedinému, který ještě z toho rodu žil. Ten věnoval na Slabcích manželce své Regíně z Račiněvsi a konečně prodal Slabce dvůr popl. s krčmou a ves pustou Sadlno Jindřichovi z Enzidle na Týřově (r. 1503).
Po třech letech jal se Jindřich na oba statky, Slabce i Sadlno, dluhy zapisovati, tak že je pořád zastavoval. I Borňové půjčovali mu na ně (r. 1523 atd.) peníze. Po několikerém zatsavování a vyplacování prodal Slabce a Sadlno r. 1545 Janovi Vahančovi z Vahanče. Tento seděl tu ještě r. 1567, a Šebestián a Burjan bratří z Vahanče seděním na Slabcích (r. 1583) byli bezpochyby jeho synové. Za těch dob se úplně promlčelo, že jsou Slabce manstvím, a nekladeny ve dsky ani zemské ani v dvorské. Od jednoho Vahanče odkázán jest týž statek Johance Újezdecké , roz. ze Vchynic (asi od r. 1620 vdově). Tato odkázala Slabce vnučce své roz. Slepotické a okolo r. 1670 držela je dcera této Johanka Eva Mundova roz. Cellerka z Rosentálu. Tato učinila sice r. 1670 povinnosť na statek manský, ale poněvadž držela také čásť někdy svobodnou, prodala roku 1684 tvrz Slabce s příslušenstvím Maximilianovi Rudolfovi Mundovi z Mundenfeldu. V násleujících dobách a tuším za Frant. Karla Vančury z Řebnic (před r. 1735), přestavěna jest tvrz v zámek od kamene dobře vystavěný. Před ním byl kamenný parapet, na němž stáli dva obři, Jupiter, Vulkan a jiné sochy. Dvéře byly všechny dubové a na nich větším dílem anglické zámky, dobrým zlatem pozlacené. Rodina Hildtprandtův skoupila pak Modřejovice, Zboř (Hořkov) a Krakovec, a tak povstalo panství Slabecké.Text: historie
8.3. 2020 - A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze... 8