U železniční trati Jihlava-Moravské Budějovice, nedaleko stanice Kojetic, se na kuželovitém vrchu vypíná krásný hrad-zámek Sádek.

Jeho prvním známým držitelem byl roku 1214 Vrš ze Sádku. Roku 1278 na něm seděl Štěpán Uher (Ungarus) ze Sádku. Po něm se zval hrad také nějakou dobu Ungrsberkem.
Za Jana Lucemburského tu vládli bratři Jimram a Artleb z Ungrsberka, kteří byli přívrženci vyhnaného krále Jindřicha Korutanského a nechtěli uznati svrchovanost Janovu. Ten. proto přitáhl 1312 k Sádku, dobyl ho a rozbořil. Odbojníky dal ztrestati smrti, jen hradní pány vzal na milost, když mu slíbili poslušenství. Hrad byl potom téměř sto let pustý.
Od roku 1399 byli majiteli zboží Valdštejnové; prvním Hynek z Valdštejna. Za jeho syna Jindřicha, horlivého katolíka, přepadli hrad 1430 husité za vůdcovství Hynka z Valče a obsadili jej.
Roku 1459 se hradu ujal Zdeněk ze Šternberka a po něm 1464 Jindřich z Hradce a z Telče. Tohoto však Valdštejnové pohnali před soud pro neoprávněné držení zboží, spor vyhráli, ale Sádek dlouho sami nedrželi. Již roku 1481 jej dal Hynek z Valdštejna zapsati Půtovi z Lichtenburka, ten pak jej zaměnil roku 1490 s Vilémem z Pernštejna. Pernštejni jej drželi až do roku 1551, kdy jej dali intabulovati Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna. Jeho vnuku Zdeňkovi z Valdštejna, jenž se zúčastnil českého odboje, byl statek zkonfiskován a darován podplukovníku Tomáši Cerbonimu. Za něho přitáhli roku 1643 k Sádku Švédové, oblehli jej, ale nepořídivše, pobrali v panském dvoře dobytek, vyrabovali sýpky a zapálili Kojetice.
Pak odtáhli k Třebíči.
Tomášův vnuk František Maria Cerboni prodal 1678 zboži Bohumírovi z Waldorfu. Po jeho synovi Bohumíru Antoníno-vi, za něhož hrad roku 1694 zapálen bleskem vyhořel a byl postaven v dnešní podobě, a po jeho bratrovi Bohumíru Igná-covi (1732) zdědil Sádek syn Ignácův, rovněž Ignác, a po něm jeho dcera Kajetána, provdaná 1757 za Jana Chorynského z Ledské, císařského komořího a radu. Jejich potomci vládnou zámkem podnes.

Text: historie
8.2. 2026 - Karel Kalláb 1937

Zdroje
Pověsti hradů moravských a slezských nakladatel Josef Hokr