Po roce 1989 se zámek spolu s velkostatkem vrátil ve zchátralém stavu synu Marie Greifové Janovi a je nadále v držení této rodiny. Rozsáhlé rekonstrukce upravily postupně sídlo v dnešní zámecký penzion.

Nádherným pozůstatkem původní renesanční tvrze jsou dnešní reprezentativní prostory penzionu. V místech dnešního barového zázemí se snad nacházela kaple se čtyřmi poli křížové klenby sklenutými na jednoduchý sloupek.
Po požáru zámku o vánocích 1873 poškozená zámecká kaple nebyla již obnovena. Oltářní kámen z ní se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého (1714) na hrázi rozsochateckého rybníka.
Zámek obklopuje park, který se skládá převážně z původních stromů, vysázených zde již v době jeho založení v polovině 19. století. Určitě unikátem jsou zde stojící dva keře tisu, jejichž stáří se odhaduje na 900 až 1000 let.

Text: historie
13.5. 2017 - Petra Greifová, Jaroslav Špiroch