Rathcoffey

V letech 1896 a 1945 byly v blízkém okolí nalezeny kosti a parohy velkého irského jelena, zvaného též irský los. Tyto nálezy pochází z doby po době ledové, kdy se na jižním okraji hradního vrchu nacházel břeh jezera. Panství Rathcoffey vzniklo po normanském záboru oblasti v roce 1171. Jeho majitelem se stal Jan de Hereford. Po roce 1200 se Eve de Hereford provdala za Valtra de Rochford a společně žili v blíže nespecifikovaném sídle na kopci Rathcoffey. Na přelomu 13. a 14. stol. linie Rochfordů vymřela Jindřichem Rochfordem a panství přešlo na korunu. Po smrti Jindřichovy vdovy Alžběty v roce 1317 pak přešlo na Jana Wogana. Ten byl královským místodržícím a získal mnoho statků v hrabství Kildare. Jeho potomci přestavěli starší sídlo na kopci Rathcoffey na hrad. Písemně je hrad doložen v roce 1417, kdy je uváděn v soupisu věna Dame Anastázie Woganové. Mimo jiné se uvádí, že jí patřil branský dům hradu, snad právě ten, který na místě stojí dodnes. Znovu je hrad zmiňován v roce 1453, kdy jej dobylo vojsko Richarda Wogana. Hrad do té doby držela jeho sestřenice Anna Eustace. V závěru 15. stol. bylo stavěno zemní opevnění Koloví, anglické državy kolem Dublinu na východě Irska. Nad zbytkem Irska totiž anglická koruna ztratila moc. Hranice Koloví tehdy vedla napříč panstvím Rathcoffey. Hrad se tak stal součástí tohoto opevnění.

V roce 1580 se Vilém Wogan účastnil katolické vzpoury proti protestantské reformaci. Byl za to popraven a jeho majetek byl zkonfiskován. Woganům se ale vzápětí podařilo získat panství zpět. V roce 1641 začala irská vzpoura proti anglické nadvládě. Mikuláš Wogan se přidal na stranu rebelů. V následujícím roce vyslala vláda v Dublinu proti hradu Rathcoffey vojsko. Po obléhání se posádka hradu vzdala, byla ale odvedena do Dublinu a tam popravena. Dlouho nebyl znám osud civilního obyvatelstva, které se na hradě před příchozím vojskem ukrylo. Teprve v 19. stol. byly nedaleko hradu nalezeny četné kosterní pozůstatky lidí. Obě strany v této době spáchaly krutosti na civilním obyvatelstvu. Mikuláš Wogan nebyl zatčen a dále se účastnil Irské konfederační války. Oliver Cromwell, velitel anglického parlamentního vojska, mu pak v roce 1649 veškeré jeho majetky zabavil. Woganům byl jejich majetek znovu vrácen během restitucí v šedesátých letech 17. stol. V roce 1785 prodal Richard Wogan Talbot panství Rathcoffey Archibaldu Hamiltonu Rowanovi. Archibald nechal na místě hradu postavit dnešní jednokřídlý zámek. V roce 1794 byl uvězněn za své politické aktivity, z vězení ale utekl a odjel do exilu. Zámek se nakonec stal majetkem jezuitů. Z dobových fotografií je ale patrné, že už na začátku 20. stol. nebyl obýván a dlouhou dobu byl pustý. Jezuité nakonec v sedmdesátých letech 20. stol. prodali zámek i s okolními pozemky místnímu farmáři. Tím byl jeho osud zpečetěn. Z bývalého parku se stalo orné pole a ze zámku zřícenina. Jen dva stromy u zámku to zázrakem přežily. Rozorána byla dokonce i původní příjezdová cesta od východu. Rathcoffey je možno vidět v závěrečné scéně filmu Hrabě Monte Cristo (2002), kde dochází k poslednímu souboji ve zříceninách zámku a na poli před ním.

Text: historie
13.8. 2017 - Pavel Semple

Zdroje
(http://seamuscullen.net/rathcoffeyhistory.html).