První zmínka o Poděbradech je z roku 1199, kdy se uvádí Arnošt z Poděbrad. Jeho otec Sezama padl v bitvě u Loděnic v roce 1179. Pocházel z rodu, který se vyznamenal u Milána, obdrželi v erbu zlaté žebří v červeném poli. V roce 1223 se uvádí jako majitel Poděbrad Hroznata z rodu Sezemiců téhož erbu. Po roce 1262 se staly Poděbrady královským hradem. Jak a proč se to stalo, není známo. Známo však je, že roku 1345 obdržel Poděbrady lénem Hynek z Lichtemburka a ze Žleb. Po jeho smrti zdědila Poděbrady jeho dcera Eliška, provdaná za Bočka z Kunštátu. Tomu Poděbrady udělil v roce 1362 dědičně Karel IV. Boček z Kunštátu zemřel v roce 1373 a zanechal tři syny. Z nich Hynek a Jan zemřeli mladí.
Třetí bratr Boček, později zvaný starší, rozšířil majetek po Čechách a patřil k předním zemským pánům. Zastával úřad nejvyššího komorníka království Českého a nejvyššího písaře. Těšil se oblibě krále Václava IV. a proto již v roce 1402 obléhaly Poděbrady uherské oddíly císaře Zikmunda. Když v roce 1416 zemřel, dědictví si rozdělili jeho synové. Poděbrady obdržel Hynek, Litice Viktorín a statky na Moravě Boček mladší. Od počátku husitského hnutí se bratři Viktorín a Hynek aktivně zapojili do bojů na straně husitů. Proto se v roce 1420 vojska císaře Zikmunda opět objevila před Poděbrady. Hrad se jim však opět nepodařilo dobýt. V srpnu 1426 oblehla Poděbrady vojska táborů a sirotků, mezi nimi a oběma bratry došlo k roztržce. Hynek se po 13. týdnů úspěšně bránil a odolal. Když táboři a sirotci odtáhli, pokusil se Hynek využít jejich neúspěchu a obsadit Nymburk. 16. října 1426 však v boji zahynul. Protože Hynek a Boček neměli mužské dědice, získal jejich majetek Viktorín. Ten však zemřel již v roce 1427. Dědicem se tak stal jeho syn Jiřík z Kunštátu, poručníkem mu byl jeho strýc, Heralt z Kunštátu. Jiřík z Poděbrad se zúčastnil na straně Pražanů bitvy u Lipan a uznal Zikmunda za Českého krále. Roku 1444, po smrti Hynka Ptáčka z Pirkštejna, se Jiřík dostal do čela východočeského landfrídu a podařilo se mu zorganizovat celostátní svazek, takzvanou jednotu poděbradskou. V jejím čele stanul jako správce země. V roce 1458 byl jednohlasně zvolen českým králem. Jiříkovi synové Viktorín a Jindřich směnili poděbradské panství s králem Vladislavem II. za slezská knížectví Olešnici a Opolí. Poděbradské panství bylo dáváno do zástavy královským věřitelům. 23. dubna 1539 navštívil Poděbrady král Ferdinand I. a velmi se mu líbilo. Proto v roce 1542 rozhodl, aby bylo panství vykoupeno a již nikdy nebylo zastaveno. V roce 1839 koupil poděbradské panství vídeňský bankéř baron Jiří Sina. Ten v roce 1848 zapůjčil poděbradský zámek městskému úřadu na umístění hejtmanství, okresního soudu a státních úřadů. Po něm vlastnil panství kníže Ypsilanti a pak kníže Hohenlohe.Text: historie
15.12. 2004 - Hibou.
|
Přihlášení |
