Hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466, kdy vymřeli po meči, přešel hrad na Heralta z Kunštátu, po něm na Vratislava z Pernštejna. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové však v té době budovali novou rezidenci v Prostějově a Plumlov zanedbávali. Úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel Karel z Lichtenštejna zahájil rekonstrukci zámku. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil opevňovací systém. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války je dobyli, vypálili a pobořili Švédové. Po skončení války byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán však byl příliš velkorysý a z původního projektu zůstalo jen torzo. Po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy a z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství. V letech 1867 až 1869 byla opravena sešlá fasáda. Zámek však postupně chátral, v roce 1931 byl v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu. Karel Eusebius Lichtenštejn se dlouhá léta zajímal o architekturu. Navrhl svému synovi Janu Adamovi stavbu zámku podle vlastního projektu, vycházejícího ze studia děl architektů italské renesance Vignoly a Palladia. Zámek měl být čtyřkřídlou třípatrovou stavbou se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů, spojených na severní straně dlouhou chodbou. Průčelí k rybníku zůstala v rozporu s návrhem jednoduchá, členěná pouze řadami oken. Fasádu zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed ionský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Jednotlivá patra jsou oddělena římsami, pod nimiž probíhají po celé délce budovy štukové vlysy. Okna hlavních pater jsou zdobena parapetními kuželkovými balustrádami. Z vnitřního vybavení zámku se nic nedochovalo. Pouze v některých sálech zůstaly zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.
Text: historie
20.10. 2003 -
