stavební vývoj

Nejstarší dřevěný hrad i jeho první kamenná fáze stály bezpochyby v nejsnáze bránitelné poloze na horní plošině skály zvané Dorotka severně od dnešního arkádového nádvoří. Žádné hmatatelné zbytky se z něj nedochovaly, podle starých vyobrazení byla jeho hlavní částí hranolová obytná věž v horní části snad osmiboká. K ní přiléhalo nevelké obytné křídlo a nádvoří. Snad již ve 14. a 15. století přibylo jižně od jádra předhradí s budovami při západní a jižní straně.

Během přestavby na přelomu 15. a 16. století nejprve východní čelo stávajícího předhradí zpevnily dvě okrouhlé bateriové věže, jihozápadní z nich v sobě skrývala i vstupní bránu do nádvoří.
Renesanční přestavba ve druhé polovině 16. století se rozpadá do tří rozpoznatelných fází, které následovaly krátce po sobě. Jižně od brány v okrouhlé věži postaven jednopatrový obdélný objekt s četnými střílnami ve spodním podlaží. Od jihovýchodu na něj až k jižnímu křídlu nádvoří navazoval rozměrný dvouprostorový trakt s velkými sklepy. Od východu byl k tomuto traktu přistavěn nevelký rizalit s lodžií v 1. a 2. patře. Vstupní věž byla snížena a začleněna do nového východního křídla, z jižního předhradí postupně vznikl dvoupatrový čtyřkřídlý renesanční zámek s arkádovým nádvořím bohatě zdobeným četnými maskarony.
Barokní přestavba Michała Zebrzydowského se soustředila především na zlepšení již zastaralého opevnění. Na vstupní straně bylo připojeno rozlehlé nádvoří od východu uzavřené čelní frontou s bránou v kurtině sevřené mezi dvěma nárožními bastiony dle novoitalské školy se střílnami v několika úrovních.
Pozdější barokní přestavby setřely renesanční charakter zámku, v nádvoří byly zazděny arkády a nové fasády byly sjednoceny v barokním duchu.
Při poválečné rekonstrukci bylo hlavním záměrem navrátit zámku v maximální možné míře jeho renesanční vzhled.

Text: historie
28.5. 2004 - Pavel Zany Komárek