Ves Parížovce se v písemných dokumentech z 15. a 16. století psaných latinsky pravidelně vyskytují pod maďarským přídomkem „de Parishaza“ a několikrát i slovenský ekvivalent Pařížovce. Rodovým sídlem rodiny byla rodová kurie (nižší šlechtické sídlo-tvrz), jejíž nejstarší část (gotické jádro) je možné datovat do první třetiny 14. století. V první třetině 15. století byla rozšířena a přestavěna do podoby pozdně gotické vysoké trojprostorové tvrze, která do své hmoty pojmula i původní sídlo. Prostor staré kurie-tvrze byl přestavěn na slavnostní sál, jehož nároží zvýraznili nástěnnou malbou. Tento sál byl vyzdoben síťováním po celé jeho ploše uvnitř i zvenku. Fasády byly členěny nárožním kvádrováním.

Dochované architektonické články dosahující vysokých kvalit a hlavně použití motivu havrana s prstenem na větvičce (což byl heraldický znak Matyáše Korbona) nám dovoluje předpokládat, že zámek v Parížovcích byl sídlem knížete Jana Korbona, syna krále Matyáše Korbona.

V roce 1484 byl parížovský zámek přebudován na pohodlný lovecký zámek.

Současnou renesanční podobu získal zámek po poslední větší přestavbě ve druhé polovině 17. století.

Velkou ranou do osudu zámku byla výstavba vodní nádrže Liptovská Mara započatá koncem 70. let 20. století. V 70. letech proto započal rozsáhlý zajišťovací a rozsáhlý památkový archeologický, historicko-architektonický, uměleckohistorický a restaurátorský výzkum , který měl za úkol objasnit vývoj tohoto významného liptovského zámku. Úkolem výzkumu bylo současně přesně zdokumentovat stavbu a zajistit a zachránit co největší množství důležitých kamenných článků, nástěnných maleb a inventář zámku, které byly následně přeneseny do nově budovaného Muzea liptovské vesnice v Pribilině. Prvky jež se nepodařilo zachránit byly nahrazeny přesnými kopiemi. Napuštěním přehrady Liptovská Mara zanikla celá obec i se zámkem.

Nová historie zámku se začala psát ve druhé polovině 80. let 20. století, kdy byla započata stavba přesné kopie zámku v areálu nově vznikajícího Muzea liptovské vesnice. Současná budova zámku je přesnou kopií původní budovy s množstvím použitých originálních architektonických článků a původním mobiliářem.

Text: historie
16.9. 2005 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
informace na budově zámku, Turistický průvodce Liptovem

Kastel v Parížovcích, vlastně venkovský zámek, je nejzachovalejším zemanským sídlem slovenské oblasti Liptov. Od poloviny 14. století byly Parížovce zemanskou osadou rodiny Parisa a jeho dědiců, kteří si ve vsi postavili své rodové sídlo. Z důvodu výstavby vodní nádrže Lipt…

popis - Jan P. Štěpánek