Opočno

Stručná historie.

Existence pomezního hradu Opočna je v Kosmově kronice uváděna již k roku 1068. Na sněmu zde konaném byl pražským biskupem vybrán Přemyslovec Jaromír, bratr knížete Vratislava II, a to proti jeho vůli. Je pravděpodobné, že před tím tu stávalo slavníkovské hradiště. Koncem 13. století kolonizovala tuto oblast jedna z větví rodu Drslaviců, pánové z Dobrušky. Tito pánové se kolem roku 1350 stali pány Opočna. Mutina (+1361) a jeho syn Sezama (+1373) se však ještě psali z Dobrušky. Teprve Sezamovi synové Štěpán a Jan používali také přídomek z Opočna. Od roku 1376 držel Opočno už jen Štěpán sám, Jan se usadil na Frymburku. Páni z Dobrušky vybudovali na místě hradiště gotický hrad. Štěpán z Opočna se stal jednou z objetí politických bojů za vlády Václava IV. Jako jeho stoupenec byl spolu z dalšími zavražděn 11. 6. 1397 na Karlštejně nově jmenovaným nejvyšším hofmistrem Hanušem, knížetem opavským a ratibořským.

Před rokem 1390 držel Opočno Půta starší z Častolovic (+1397). Jeho syn Půta mladší prodal po roce 1400 Opočno Janu Krušinovi z Lichtemburka (+1408). Po roce 1413 je získal syn již zmíněného Štěpána z Opočna Jan Městecký z Opočna. Ten se stal urputným nepřítelem husitů. V roce 1422 ho husité marně obléhali na Opočně, ale 1425 se to podařilo Orebitům. Janem Městeckým vymřel v roce 1431 rod pánů z Dobrušky a Opočna. V držení opočenského panství se pak vystřídali Jiří Berka z Dubé a Vízmburka (+1450), husitský hejtman Petr Svojše ze Zahrádky, Mikuláš Suchan z Libáně po jehož smrti připadlo panství jako odúmrť králi Ladislavu Pohrobkovi. Ten je v roce 1455 zapsal Jiřímu z Poděbrad. Ten ještě téhož roku zapsal Opočno podkomořímu Václavu Valečovskému z Kněžmosta. Valečovští drželi Opočno do roku 1481. Potom ho prodal Samuel z Hrádku a Valečova nejvyššímu purkrabímu Janovi z Janovic a Petršpurka. Od něj koupil opočenské zboží v roce 1495 Mikuláš mladší Trčka z Lípy a na Lichnici. Bezdětný Mikuláš mladší Trčka z Lípy odkázal veškerý majetek Johance, vdově po svém strýci Mikulášovi starším Trčkovi z Lípy a jejich pěti synům. Z nich Opočno získal v roce 1527 Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi, který je v roce 1537 postoupil svému synovi Janu mladšímu Trčkovi z Lípy a na Lichnici. Ten v roce 1544, před svou smrtí, předal Opočno svému bratranci Vilému Trčkovi z Lípy a na Veliši. Vilém Trčka, který byl jako první z rodu povýšen do panského stavu, zemřel v roce 1569 bezdětný a Opočno se na krátký čas, na základě závěti, stalo majetkem Žerotínů. Spory, které vypukly, netrvaly dlouho. Jaroslav Trčka z Lípy a na Ledči, z vedlejší větve rodu, si vzal za ženu dceru Vilémovy sestry Veroniky, Johanku ze Žerotína. Po Jaroslavově smrti (1588) drželi Opočno jeho synové. Vilém však zemřel v tureckém zajetí v roce 1596 a Kryštof Jaroslav v roce 1601 na následky střelného zranění u Bělehradu. Dědicem všech Trčkovských panství se tak stal poslední žijící člen kdysi tak rozvětvené rodiny Jan Rudolf Trčka z Lípy. Jan Rudolf tak patřil před třicetiletou válkou k největším pozem- kovým vlastníkům v zemi. Po Bílé Hoře jeho majetek ještě vzrostl hlavně díky jeho ženě Marii Magdaléně, rozené z Lobkovic. Ta výhodně skupovala panství nejen konfiskovaných, ale i přímo od emigrantů. Střediskem rozsáhlého Trčkovského majetku bylo v té době Opočno, teď už renesanční zámek. Dne 25. února 1634 byl spolu s Valdštejnem v Chebu zavražděn dědic tohoto ohromného majetku hrabě Adam Erdman Trčka z Lípy. Ještě téhož roku zemřel i jeho otec Jan Rudolf. 10. května 1636 padlo rozhodnutí o ztrátě cti a majetku manželů Trčkových. 28. 12. 1635 dal císař Ferdinand II. panství Opočno do zástavy bratrům Rudolfovi a Jeronýmovi Colloredům z Wallsee. V roce 1636 získali Colloredové Opočno dědičně. Rod Colloredo z Wallsee pocházel ze severu Itálie. Český inkolát obdrželi v roce 1593. V roce 1771 se František de Paula Gundaker Colloredo oženil s Marií Annou Isabelou z Mansfeldu, poslední svého rodu. Sňatkem získal dobříšské panství a s císařovým souhlasem v roce 1789 připojil ke svému jménu také jméno Mansfeldů. Colloredo-Mansfeldům patřilo Opočno do roku 1945. Konfiskovali jim ho jak fašisti tak komunisti. V současné době (leden 2015) již více než 20 let probíhá restituční spor Kristiny Coloredo-Mansfeld se státem o vydání zámku.

Text: historie
15.12. 2004 - Hibou