Oblajovice

Kamenná tvrz, předchůdce současného zámku, byla v Oblajovicích postavena po roce 1623, za panování rodu Vratislavů z Mitrovic. Poprvé je zmiňována při prodeji zdejšího zboží Zuzaně Černínové z Chudenic roku 1650. Majitelé Oblajovic se následně střídali. Tvrz je naposledy zmíněna v roce 1726. V kupní smlouvě pro nového vlastníka, Leopolda Krakovského z Kolovrat, roku 1759 je již o zdejším sídle hovořeno jako o zámku. Snad někdy mezi těmito lety došlo k barokní přestavbě tvrze. R. Pourová ovšem uvádí, že jejím iniciátorem byl již Josef František z Talmberka, majitel Oblajovic od roku 1692. Jaké jsou doklady a zdroje tohoto tvrzení, není jasné.

Pro historii zámku je velice důležitá osoba hraběte Rudolfa Krakovského z Kolovrat. Ten nechal objekt v 60. letech 19. století novogoticky přestavět, čímž mu vtiskl podobu blízkou dnešní. Okolo zámku rovněž založil anglický park. Nezájem majitelů na konci 19. věku vedl k chátrání zámku, jež ukončily až opravy provedené manželi Šantrůčkovými po roce 1909. Roku 1913 se novou majitelkou zámeckého areálu stala Josefa Šimáčková, jež vzápětí přistoupila k rozsáhlejší rekonstrukci, spojené s úpravami interiérů a instalací vodovodu, ústředního topení i elektrického osvětlení. V roce 1925 se pak budova vrací do majetku rodiny Šantrůčkových, kteří ji drželi až do vyvlastnění na počátku padesátých let. Za minulého režimu sloužil zámek jako odborné učiliště, později pak jako školicí a rekreační středisko. Objekt byl tehdy poznamenán nevhodnými zásahy, z nichž jsou v exteriéru nejvíce patrné dva patrové přístavky z padesátých let, jež zcela pozměnily charakter východní fronty zámku. Po revoluci byl areál navrácen potomkům původních majitelů, kteří ho později prodali soukromé společnosti. Vlivem zanedbané údržby ale zchátral, po roce 2013 musely být z důvodu špatného technického stavu demolovány hospodářské budovy. Současným majitelem je společnost Škrobárny Pelhřimov, a.s., jež měla údajně přikročit k opravám. Ty ale, přinejmenším prozatím, nejsou při pohledu na zámek nijak patrné.

Text: historie
15.9. 2022 - Adam Šebesta, Zdroj: Pourová 2006: Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000 – Jihočeský kraj, Sedláček 1885: Hrady, zámky a tvrze české IV., www.prazdnedomy.cz, www.taborsky.denik.cz, www.dolnihorice.cz + zdroje pro popis