Niměřice

První historické zprávy o Niměřicích pocházejí z druhé poloviny 14. století: na jednom z neměřických dvorů hospodařil v l. 1354 – 1364 Adam z Niměřice, na druhém kolem r. 1360 Petr Prušek z Niměřic. O vzniku tvrze však přesné údaje chybějí, a tak prakticky první zprávou o její existenci je zápis z doby před r. 1540, kdy ji Burina Strahovský ze Sovojovic prodal spolu s dvorem a dalšími statky Albrechtovi Klusákovi z Kostelce. V r. 1551 připadlo zdejší zboží Bzenským z Prorubě na Bezně, v jejichž držení zůstalo až do druhé poloviny 17. století. Po krátké vládě Lazariů koupil Niměřice v r. 1790 Michal z Kounic. Tehdy byla již tvrz značně sešlá a vrchnost ji neobývala.

Pozdější majitel Jan Weitlof dal v r. 1832 postavit na místě polorozpadlé tvrze malý pozdně empírový zámek. Je to prosté patrové obdélné stavení s věžovitým středem, obklopené parkem. Jeho ozdobou je pseudorománská zámecká kaple, postavená v l. 1856 – 1864 tehdejším majitelem panství Rudolfem Thurn-Taxisem. Její oltář zdobila původně mramorová soška P. Marie, kterou v Římě vytvořil Václav Levý. (Plastika byla později přenesena do Staré Boleslavi.) Nástropní malba je dílem Antonína Königa. Samotný zámek sice nevyniká uměleckou výzdobou, sehrál však významnou roli v našich národních dějinách. V l. 1857 až 1870 byl jeho majitelem jeden z předních politických, hospodářských a kulturních činitelů své doby dr. Rudolf Thurn-Taxis. Již za svých právnických studií přilnul k českému jazyku a literatuře a tím i k politickým a duchovním snahám českého národa. Příchod na Niměřice znamenal pak vyvrcholení jeho všestranné činnosti. Spolu s K. J. Erbenem vydával časopis Právník, přispíval do Národních listů, Riegrova slovníku naučného a zvláště do Boleslavanu, jehož byl štědrým mecenášem. Byl zakladatelem i prvním předsedou pražského Hlaholu a významně se podílel na zřízení družstva pro postavení Národního divadla. Niměřice se staly po dobu jeho pobytu významným centrem české buržoazní inteligence. Osvícený šlechtic se podílel i na hospodářském rozmachu kraje. Společně s Janem Krouským (1814 – 1876), rolníkem z nedalekých Katusic, který se aktivně zúčastnil politického dění na Mladoboleslavsku, založil cukrovary v Dolení Cetně a Kropáčově Vrutici i pivovar v Podkováni. Na zámek v Neměřicích tehdy zajížděli i přední čeští politici a literáti – Sladkovský, Macháček, Zeithammer, Tonner, Barák a další. V létě 1862 zde pobýval se svou manželkou Betynou Bedřich Smetana. Thurn-Taxisům náleželo neměřické zboží až do sklonku 19. století. V r. 1893 byla na zámku zřízena semenářská stanice, přestěhovaná v r. 1902 do Semčic, v l. 1920 – 1929 zde byla umístěna hospodyňská škola. Dnes je zámek majetkem československého státu a je zde domov důchodců.

Text: historie
19.4. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy