Niměřice

První písemné doklady o založení Niměřic jsou z roku 1354, kdy zde byl dvorec patřící Adamu z Niměřic. V roce 1391 potom Hrdoň ze Všetat. V roce 1408 je v konfirmační knize uveden Jan Prušek z Niměřic jako majitel a dále potom vlastnil část podacího kostelního práva ve vedlejších Strenicích. Delší dobu není v dochovaných písemnostech o Neměřicích ani slovo.

Burjan Strahovský ze Sojovic vlastnil tvrz, poplužní dvůr a celou ves, včetně příslušenství, které prodal v roce 1540 Albrechtovi Klusákovi z Kostelce. Ten ale už v roce 1551 prodal celé Niměřice panu Vojtěchovi Pavlovi Bzenskému z Prorubě. Niměřice potom zůstávají v držení tohoto rodu až do počátku 18. století. Díky dceři posledního Bzenského z Porubě se dostávají Niměřice rodině Lazarů, která celé panství drží až do konce 18. století. V letech 1790 až 1827 vlastnili rozpadající se tvrz hrabatům z Kounic. Na místě rozpadlé tvrze vnikl pozdně klasicistní zámek, který nechal postavit v roce 1832 Jan Weithof. V letech 1854 až 1864 byl za dalšího majitele Rudolfa Thu-Taxise zámek doplněn o nedalekou novorománskou kapli. Rudolf Thun-Taxis byl velkým českým obrozencem. Zámek Niměřice byl místem důležitých a významných osobností této doby. Například v roce 1862 pobýval na zámku Bedřich Smetana s manželkou. Panství Niměřice patřilo Thun-Taxisům až do konce 19. století. Následně nastává temné období, kdy bylo celé panství degradováno na semenářskou stanici a ve 20. století dokonce zámek sloužil jako škola pro hospodyňky. Zámek ještě ale čekalo horší období temna a to nastává v socialismu, kdy až do roku 1998 sídlí v zámku domov důchodců. V dnešní době je zámek v perfektním stavu a je v soukromém držení. Zámek představuje dvoukřídlý celek ve tvaru písmene L. kde jihozápadní křídlo je doplněno střešní zvonicí s hodinami. Vnitřní prostory jsou zaklenuty klasicistními klenbami, z kterých je sál s výbornou akustikou a s klenebními výsečemi. Za pozůstatek původní tvrze je možno poznat sklepní část, včetně některých částí přízemního zdiva. Na jihovýchodní straně jsou potom další sklepy, jako pozůstatek původní tvrze, tvoří tři valeně klenuté sklepní prostory přístupné schodištěm.

Text: historie
13.2. 2006 - Aleš Marek / Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku. Zdeněk Fišer. Nakladatelství: Okresní muzeum, Mladá Boleslav, 2002/