Ves Nepomyšl povýšená patrně v první polovině 16. století na trhové městečko se objevuje v pramenech poprvé v r. 1361, kdy ji držel Petr z Janovic do r. 1370. Od r. 1386 je uváděn jako majitel Jetřich z Janovic, v l. 1409–1414 Eliška Koldicová z Dubé, do r. 1417 Ctibor Čepec z Libiše, r. 1418 Jindřich z Elsterberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus. V 15. století se sice v pramenech vyskytují vladykové z Nepomyšle, ale nelze zjistit, zda tu vůbec seděli, nebo měli nějaké zboží.

Prvními známými majiteli tvrze v Nepomyšli byli rytíři Jindřich a jeho bratr Jan z Údrče, kteří ji drželi do r. 1500. V r. 1510 seděl na tvrzi hrabě Alexandr z Leisneka, po něm jeho bratr Hug z Leisneka, jenž velel v r. 1521 stavovskému vojsku. Po jeho smrti zdědila Nepomyšl dcera Amabilie, provdaná za hraběte Filipa Mansfelda. Již r. 1539 však prodala Nepomyšl svému švagru Albínu Šlikovi z Holiče. Po Šlikově smrti prodala vdova v zastoupení svých nezletilých dětí tvrz, dvůr a ves Nepomyšl Elišce Šlikové. Po její smrti r. 1566 bylo dědictví rozděleno mezi syna z prvního manželství Jindřicha z Gutštejna a dceru Lukrécii Šlikovou, která nevlastnímu bratru prodala r. 1571 svou polovinu.

V tomto období byla pravděpodobně stará tvrz, jejíž nejstarší zástavbu lze datovat do první poloviny 14. století, přestavována na jednoduchý dvoupatrový zámek (druhé patro bylo sneseno na počátku 19. století). Již tehdy měl tvar mnohoúhelníku na vnější straně o šestnácti, v nádvoří o devíti stranách.

Jindřich z Gutštejna zadlužil nepomyšlské panství tak, že bylo r. 1589 prodáno ve dražbě bratřím Jindřichu, Václavu, Janu, Asmanu a Adamovi ze Štampachu. V r. 1597 dostal Nepomyšl Jindřich. Po jeho smrti přešel tento majetek na syna Kryštofa Abrahama, který držel Nepomyšl, Zlovědice a Holedeč až do r. 1623, kdy byl pro účast na stavovském povstání z l. 1618–1620 odsouzen ke ztrátě všeho majetku. Dvůr Nepomyšl, zámek, pivovar a mlýny koupil za 8000 kop míšenských Heřman z Questenberka. Ten rozšířil toto panství o Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Zemřel v r. 1651 a dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta, která však zemřela r. 1686. Ve své závěti odkázala Nepomyšl svému manželovi Gundakarovi z Ditrichštejna. Ditrichštejnové drželi panství Nepomyšl až do r. 1945. Před zrušením roboty patřily k nepomyšlskému panství městečko Nepomyšl s dvorem a zámkem, Dvérce, Kryry, Soběchleby, Strojetice, Běsno, Kolešovice, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč.

K prvé přestavbě zámku došlo zřejmě za Gundakara z Ditrichštejna a potom ještě za Ferdinanda Josefa. Nejednalo se však o skutečné přestavby, ale spíše o úpravy, poněvadž půdorys zámku dosud zachovává dispozici původní renesanční tvrze, z níž zůstal dodnes na nádvoří půlkruhový profilovaný portál a rovněž hlavní brána s půlkruhovým profilovaným portálem. Nad portály jsou vytesané kamenné erby Šliků, nad hlavním je ještě zavěšen litinový herberštejnský.

Objekt sloužil potřebám státního statku v Podbořanech, který provedl nejnutnější opravy.

Text: historie
18.7. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku /III - Severní Čechny/ - Nakladatelství Svoboda 1984, aktualizováno