Roku 1366 jsou uváděni bratři Jaroslav a Mikuláš z Nedrahovic, jejichž potomci drželi Nedrahovice až do konce 15. století. Rod vymřel před rokem 1496, kdy bylo rozděleno dědictví po Václavu z Nedrahovic a jeho dceři. Roku 1530 prodal Ondřej Víta ze Rzavého tvrz v Nedrahovicích Janu st. Kalenicovi z Kalenic, od něhož ji zase roku 1550 koupil Petr Zálužský z Podhoří. Ten roku 1561 odkázal Nedrahovice své druhé manželce Marianě z Říčan. Mariana přinesla tvrz věnem svému druhému manželu Janu Černínovi z Chudenic. Patrně za něj byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který roku 159 při dělení Janových synů získal Diviš Černín, jeden z vůdců stavovského povstání popravených na Staroměstském náměstí 21. června 1621.
Zkonfiskovaný statek získal císařský vojevůdce don Baltasar Marradas a roku 1623 Polyxena z Lobkovic, která jej připojila k panství Vysoký Chlumec. Když po její smrti roku 1636 přebíral dědictví její syn Václav František Eusebius, zanechal potomkům i popis nedrahovického zámku. Na konci třicetileté války byl zámek poškozen Švédy, další škody přinesl požár způsobený bleskem roku 1662. Zámek byl tehdy ještě opraven, po dalším požáru víc než o století později v září 1795 byl opuštěn a zdivo hrozící zřícením z větší části strženo. Zbývající zdivo bylo upraveno na hospodářský dvůr, který patřil Lobkovicům až do pozemkové reformy roku 1924. Dnes jsou zbytky panského sídla součástí areálu firmy Nedroplast.Text: historie
27.9. 2004 - Zany
