Pravidelná dispozice zámku, velikosti spíše italské předměstské vily, znamená, že zámek je nejspíše barokní novostavbou, než přestavbou staré renesanční tvrze. Pozůstatkem této tvrze byla spíše starší budova v blízkosti zámku, využívaná jako byty pro úředníky a služebnictvo, zbořená v roce 1936 – to už ovšem s jistotou říci nelze, protože po ní nezůstaly žádné stopy, na jejím místě je dnes zámecká zahrada.

Budova zámku bývá někdy připisována Janu Blažeji Santini-Aichlovi, ale bez archivních důkazů. Až na menší opravy nebyl zámek nikdy přestavěn a zachoval se tak ve své původní podobě. Strop sálu v 1. patře měl (a snad ještě má) velmi kvalitní freskovou výzdobu, jejím autorem by mohl být J. V. Neunhertz.

Text: popis
13.1. 2011 - Iva Spurná (P. Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999)