Neděliště

Ves Neděliště se poprvé připomíná v r. 1143 jako majetek Strahovského kláštera. V r. 1226 zde sídlil Ctibor z Nedělišť. V r. 1346 náležely Půtovi z Turgova, v l. 1351–1367 dominikánskému klášteru v Hradci Králové, od něhož je získal Půta z Častolovic. V l. 1448–1450 je doložen Jan z Nedělišť jako stoupenec Jiřího z Poděbrad. V druhé polovině 15. nebo na počátku 16. století získalo Neděliště město Hradec Králové, v jehož majetku jsou doloženy poprvé v r. 1509. V r. 1547 byla ves městu konfiskována pro jeho účast na protihabsburském odboji z l.1546–1547. Ještě v r. 1547 koupil konfiskovaný majetek města Jan z Pernštejna a v r. 1548 prodal Neděliště Elišce z Chlumu, manželce Hamzy ze Zábědovic.

Hamza ze Zábědovic si zvolil Neděliště za své sídlo a postavil zde tvrz, jejíž stavba byla ukončena v r. 1571, jak o tom svědčí (snad) dosud zachovaná kamenná deska s hamzovským erbem a letopočtem 1571, umístěná v domě čp. 29. Po r. 1579 se Hamzovi vnuci o Neděliště rozdělili, přičemž tvrz s dvorem a částí vsi, která se začala nazývat Dolní Neděliště, připadla Pavlu Hamzovi ze Zábědovic. V souvislosti s tímto dělením je tvrz poprvé doložena v písemných pramenech. Dolní Neděliště s tvrzí koupil v r. 1593 od Pavla Hamzy jeho starší bratr Bořek Hamza. Tvrz pak drželo ještě několik Hamzů ze Zábědovic až do r. 1643, kdy po delších sporech získala Dolní Neděliště vdova po Pavlu Hamzovi Dorota Barbora, rozená Hrušková z Března, podruhé provdaná za Jana Pisingera. Od Doroty získala v r. 1652 Dolní Neděliště Magdalena Polyxena Míčanová, rozená z Valdštejna, podruhé provdaná z Ladronu. Po její smrti (1667) dědicové prodali v r. 1669 Dolní Neděliště s tvrzi Františku Ignáci Gailasovi. Nový majitel spojil Dolní Neděliště s Hořiněvsí a tvrz pak záhy zanikla. Po r. 1668 se již v písemných pramenech nepřipomíná. Tvrz stávala uprostřed vsi v místech domu čp. 29. Zde se z ní zachovaly sklepy. Nad vchodem do sklepů je umístěna již zmíněná deska s erbem a letopočtem. Při dělení rodového majetku Hamzů ze Zábědovic, k němuž došlo po r. 1579, získal část vsi Nedělišť, která se začala nazývat Horní Neděliště, vnuk Hamzy ze Zábědovic Myslibor Hamza. Ten si zde postavil tvrz. Byla to jednopatrová renesanční stavba, vybudovaná severovýchodně od dnešního zámku. Myslibor Hamza prodal v r. 1588 Horní Neděliště s tvrzi hradeckému měšťanovi Jakubu Kadrmanovi z Kelče (†1599). A to je první zpráva o existenci druhé nedělišťské tvrze. V průběhu 17. století se majitelé tvrze rychle střídali, až v r. 1689 koupila Horní Neděliště od Jana Petra Straky z Nedabylic Alžběta Lukrécie Dobřenská z Dobřenic. Ta v r. 1705 odkázala hornonedělišťský statek svému strýci Karlu Ferdinandovi Dobřenskému. Nový majitel si v sousedství tvrze postavil zámek a tvrz byla změněna v byty úředníků a služebnictva. V souvislosti s tím byly nově upraveny interiéry a odstraněny zbytky opevnění. Od konce 19. století přestala být budova udržována a v r. 1918 přešla jako majetek Habsburků do vlastnictví státu. Ani tehdy však nebyla opravena, a proto musela být v r. 1936 pro velmi špatný stav zbořena. Dnes už se z ní nezachovaly žádné stopy. V jejích místech je část zámecké zahrady. V r. 1705 odkázala Alžběta Lukrécie Dobřenská Horní Neděliště svému strýci Karlu Ferdinandovi Dobřenskému z Dobřenic (†1734). Novému majiteli nevyhovovala nevelká renesanční tvrz, a proto si postavil v jejím těsném sousedství reprezentační barokní zámek. Zakladatele zámku dnes připomíná erb na štítě středního rizalitu severního průčelí. Dobřenští zůstali majiteli zámku až do r. 1862, kdy byl prodán ve veřejné dražbě Jaroslavovi ze Šternberka. Jaroslav ze Šternberka přistoupil k opravě zámku, který zpustl za posledního majitele z rodu Dobřenských Michala. Oprava byla ukončena v r. 1865, ale již v r. 1866 za prusko-rakouské války byl zámek vážně poškozen. Proto byl v r. 1867 opravován znovu. Jaroslav ze Šternberka zemřel v r. 1874 a zámek zdědila jeho dcera Růžena, provdaná Croyová. Ta prodala v r. 1908 nedělišťský velkostatek i se zámkem správě císařských panství. Od té doby bylo Neděliště spravováno ze Smiřic a v zámku byly umístěny jen byty úředníků a kanceláře. V r. 1918 přešel jako majetek Habsburků do rukou státu. Budova i po r. 1918 sloužila jako byty, ale nebyla udržována. V r. 1950 musela být vyklizena. Až do konce 70. let byla prázdná budova ve správě MNV. Potom ji převzalo Východočeské ředitelství spojů v Pardubicích a chystalo její úpravu na rekreační středisko, ke které ale nedošlo a zámek zůstal do konce 80. let 20. století prázdný. Dnes je v soukromých rukou a snad probíhá jeho oprava. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, krytá vysokou mansardovou střechou. Stojí v parku uprostřed obce. Hlavní průčelí je rozčleněno tříosým středním rizalitem, který vrcholí štítem s erbem Dobřenských. Obdobný rizalit je i na zahradním průčelí.

Text: historie
13.1. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI., Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, aktualizováno