Ves Mirošov je zmiňována poprvé r. 1366. V roce 1550 prodal Volf z Vřeskovic mirošovské panství Floriánovi Gryspekovi z Grysbachu. Tento politik a rádce Ferdinanda I. zemřel roku 1588 a jeho majetek byl rozdělen mezi 7 synů. Mirošov zdědil jeho syn Ferdinand Gryspek, který je považován za zakladatele zdejšího panského sídla. Stavba snad byla dokončena někdy před rokem 1594 a jednalo se o jednopatrový renesanční objekt obdélníkového půdorysu. Ferdinand Gryspek zemřel roku 1606 a panství přešlo do majetku jeho bratra Blažeje, který panství s tvrzí roku 1616 prodal Adamovi Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1624 zemřel, Mirošov přešel do majetku rodu Boryňů ze Lhoty. Protože se však Marie Magdaléna Boryňová ze Lhoty provdala za Diviše Františka Vratislava z Mitrovic, zámek se vrátil zpět do držení rodu Vratislavů. Později jej vlastnil jeho syn Adam František a po něm jeho vnuk Jan Antonín Vratislav z Mitrovic, který se v roce 1701 stal hrabětem a v letech 1719-1723 nechal postavit dnešní zámek. Stavba jej však natolik zadlužila, že již v roce 1723 byla na jeho majetek uvalena nucená správa. Zámek získala císařská dvorská komora a později se majitelé střídali, až jej v roce 1939 koupil právník Ladislav Karel Feierabend. V průběhu války a po válce již zámek čekal klasický osud panských sídel. Po znárodnění patřil do majetku místního státního statku a byl různě využíván.
V rámci restitucí po roce 1990 získala zámek dědička bývalého majitele, dcera JUDr. L. Feierabenda, paní Hana Ludikarová, která zpřístupnila po rekonstrukci pro veřejnost hlavní křídlo zámku. Mirošov byl r. 1960 povýšen na město.Text: historie
25.12. 2005 - L.P. podle různých zrojů