Ves Malesice je doložena poprvé v r. 1239, kdy ji držel Zdeslav, syn Ratmírův. Některý z jejích dalších majitelů, snad nejmladší syn Děpolta ze Zbiroha Děpolt z Malesic, objevující se v pramenech v l. 1297-1321, postavil nedaleko odtud hrad Kyjov, k němuž pak Malesice patřily. Kyjovský statek se dostal r. 1365 do vlastnictví kladrubského kláštera. Obdobně jako jiné církevní statky byly pravděpodobně i Malesice s hradem Kyjovem zabrány západočeskou šlechtou či ještě spíše některým z bohatých plzeňských měšťanů, kteří v husitském období získávali majetek v okolí Plzně. Nejpozději v r. 1462 patřily Malesice Norimberčanu Antonínu Harsdorferovi, jenž se v době čilých styků Plzně s Norymberkem usadil v Plzni a oženil se s místní rodačkou Barborou Fritzovou. Jeho syn Hanuš prodal Malesice v r. 1489 bohaté plzeňské měšťance Anně Šefránkové z Poutnova. R. 1496 pak dosáhl hodnosti nejvyššího českého mincmistra. Tvrz v Malesicích je poprvé uváděna v závěti Anny Šefránkové z roku 1503. Pak se v držení Malesic i tvrze vystřídala řada majitelů. V l. 1713-1753 je vlastnili hrabata Barbové z Wachsebsteinu, z nichž Jan Petr postavil r. 1730 na místě tvrze barokní zámek. Po této rodině následovali na Malesicích Širntyngarové, kteří prodali statek, spojený s Kozolupy, r. 1807 hraběti Hugovi Damiánovi Ervínovi Schönbornovi. R. 1917 pak malesický velkostatek i se zámkem koupili Škodové.
Zámek je dílem známého plzeňského barokního architekta Jakuba Augustona. Je postaven na mírném svahu nad vesnicí a má tvar obdélníka, z jehož průčelí vystupují 3 strany osmistěnu sálů. Střecha je mansardová. Hlavní průčelí, směřující k západu, je uprostřed rozděleno trojosým rizalitem, který svým druhým poschodím převyšuje čtyřosá křídla, původně jednopatrová. Při posledních adaptacích byla doplněna o druhé poschodí. Také postranní křídla mají v rozích ploché rizality. Do ústředního rizalitu vede v přízemí zdobený portál. Pilíře s volutovou hlavicí po jeho stranách nesou balkon se zprohýbaným půdorysem a balustrádou. Rizalit vrcholí štítem se dvěma okny a bočními volutami, celá fasáda je ozdobena zvlněnými nadokenními římsami. Postranní průčelí jsou šestiosá, zadní obrácené do zahrady je obdobné průčelí hlavnímu, má však z prohnuté terasy tři pravoúhlé vchody do osmiúhelníku. Ten tvoří valeně sklenutý sál s osmi lunetami, při nedávných přestavbách napojený na kuchyni v sousedních místnostech. Nad ním je v patře obdobný prostor. Po roce 1945 se zámek stal majetkem plzeňských vysokých škol, pro něž byl po požáru v roce 1948 opraven a adaptován jako studentská kolej.Text: historie
18.11. 2008 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy
|
Přihlášení |
