Litomyšl

Dějiny hradu a jeho držitelův.

O vzniku hradu Litomyšle nelze podati zprávy doložené, ježto jest jen to na jisto postaveno, že zakladatel jeho slul Lutomysl a že založil hrad v dobách prastarých, kam již paměti nesahají. Poprvé připomíná Litomyšl Kosmas, řka, že byla pomezným hradem panství Slavníkova k východu. Podlé staré pověsti byl by však hrad ještě starší; neb nacházel se na něm kromě některých stavení knížecích chrám sv. Klimenta, jenž byl prý sv. Kyrillem a Methodějem ubírajícími se do Čech založen. K tomu přišel ještě (jak již dotčeno) klášter r. 1098 založený a knížaty a jinými dobrodinci hojně dařený, jenž brzo budovou svou, domy přistavenými, ku př. domem opatovým, školou a novým chrámem klášterským velikou část

prostory hradské zabíral. Za prvního trvání kláštera byl hrad zdejší jměním knížecím; neznámým však spůsobem dostal se celý ten vrch v držení kláštera, jak nás prameny pozdější poučují. Pod panství jehodostalo se také podhradí,r. 1259 králem Přemyslem naměsto povýšené, a nadánímirozličnými i rozsáhlé zbožív okolí, jež se skorem pozděj-šímu panství Litomyšlskémurovnalo. Opatové na hraděbydlící a spolu držitelé hradubyli: Jan 1141-1145, Deo-carus 1160-1167, Jurata 1184,Myslen 1185-1201, Heřman 1221, Valter 1225-1226, Ota1231-1234 (Heřman 1249?),Štěpán 1268-1269, Kunrat1314-1329, Jindřich Calta1339. Za těchto posledních opatův také asi přeměněnostaroslovanské opevnění hra-du a nahrazeno hradbami ka-mennými na spůsob tehdej-ších hradův západoevrop-ských. Možná že se tostalo teprv při hrazení města,jehož se níže dotkneme. Ještě než se Karel IV. krá-lem Českým stal, horlivě seo to zasadil, aby bylo pový-šeno biskupství Pražské naarcibiskupství a v Litomyšliaby nové biskupství zřízenobylo. K jeho prosbám jsapapež Kliment VI. nakloněn klášterský kostel panny Marie na biskupský povýšil a za prvního biskupa Jana opata kláštera Luckéhopotvrdil. Klášter se tím dostal v podruží biskupovo přeměněn byv na kapitolu, a statky klášterskévětšinou obráceny byly k nadání biskupství. Až po tuto dobu byl opat bydlel v paláci, jenž slove starý;však když biskup na hradě sídliti začal, nastala potřeba nového stavení, v němžto by nestěsnávaje ses převorem bydliti mohl. I vystaven jest palác řeč. Nový v místech nynějšího zámku.Za prvního spolubydlení biskupa a mnichův na hradě přišlo ke všelikým roztržkám napřed jeno statky, později i o místnosti na hradě. Co se statkův dotýče, poslán jest do Litomyšle Předslav, biskupVratislavský, jenž je roku 1347 rozdělil, ačkoliv tím ještě strany na dobro neupokojil. Po urovnání věcité, jakož i prvních záležitostí, jež spojeny byly s uspořádáním biskupství nového, obrátil biskup zrakysvé k ohrazení města posud otevřeného. Aby práci tím snáze provedl, povolil mu císař (1351, 4. května)vybírání mýta v Litomyšli, Ústí a Lanškrouně dotud, dokud by hradby městské vystaveny nebyly. V obvodhradeb byl také hrad náš pojat a z Litomyšle učiněna jest na spůsob tehdejší tvrdá a důležitá pevnost zemská.Po dvou letech (1353) zemřel biskup a na místo jeho dosazen Jan II. ze Středy, protonotář císařůva kanovník kostelův Olomouckého a Vratislavského, jenž se stal později kancléřem císařovým, jej tudížna cestách jeho provázel a málo se v Litomyšli zdržoval.Nicméně byl pečliv o dobré města, a k zvelebeníslužeb božích a k povznešení ducha křesťanského o vy zdvižení nového kláštera Augustiniánův velicepečoval. A také svůj úmysl r. 1357 provedl. Za jeho vlády bylo biskupství značně zvětšeno; neb Jan k němu připojil veliké panství Landšperské, jež od kláštera Zbraslavského směnou za některé vsi ve vnitřníchČechách získal (1358). S kapitolou svou měl biskup rozmanité rozmíšky, nejvíce však o ty věci, ježdopodrobna v rozděleni biskupa Předslava vytyčeny nebyly. Co se věcí těchto dotýče, přišly obě stranymocně na arcibiskupa Arnošta, jenž povolav k sobě biskupa Olomouckého je r. 1358 tak porovnal, žev příčině statkův pozemských mír na několik let zjednán byl. Učiniv biskup r. 1360 znamenité nadáníměstu Litomyšli, jímž teprva pravé řády městské se zde zakořenily, r. 1364 povolán byl na biskupskýstolec v Olomouci, kamž se odebrav, po 16 letech ( 1380, 23. prosince) zemřel. Tělo jeho bylo ku zvláštnížádosti jeho v klášteře Augustiniánském v Litomyšli pochováno.Nově zvolený biskup Mikuláš dlouho na Litomyšli nepřebýval; nebo jsa nemocí sklíčen již roku 1364, 6. srpna zemřel a nástupcem jeho stal se Albrecht ze Šternberka, před tím biskup Zvěřínský. Za něhose sice předešlé pře s kapitolou o statky neopakovaly, za to však povstaly nové o stavení na hradě, jichžposud obě strany společně užívaly. Dobrovolnou smlouvou r. 1366, 18. června učiněnou stalo se rozdělenítakové: Kapitole mimo konvent, v němž bydleli, vykázán palác starý (někdy obydlí opatův) a všeckojiné v tom pořadí až ku bráně scholastikově (kromě sýpky tuto stojící, jež biskupovi ponechána). Biskuppodržel nový palác, v němž bydlel, a všechen prostor z druhé strany starého paláce k půlnoci se táhnoucía brány svrchupsané se dotýkající. Dvě leta potom Albert povýšen byl za arcibiskupa Děvínského, najehož místo zvolen byl Petr Jelito, biskup Churský. O činnosti tohoto biskupa v Litomyšli mnoho známonení. Víme toliko, že r. 1368 upravil meze lesův kapitoly své a r. 1371 v Lanškrouně nový kláštersv. Augustina založil. Hned rokupotomního směnil biskupství Dě-vínské s Albrechtem ze Šternberka,kterýž tím spůsobem po druhé nastolec v Litomyšli dosedl. Pře-bývaje tu Albrecht několik let,založil nový klášter Kartuzianskýpři tvrzi své Tržku (1376), jenžse až do bouří husitských zacho-val. Založil též v Litomyšli lázeňčeskou (1378) a blíže Opatova ryb-ník řečený Sternteich, poněvadžbiskup po rodu svém hvězdu naštítě nosil. Zemřel pak r. 1380,14. ledna na tvrzi Tržecké a po-hřben v Šternberce Moravském,kdež byl klášter kanovníkův La-teranských založil. Po něm dosazen na stolec biskupský syn Janamarkrabí Moravského Jan (III.)Soběslávek, před tím probošt ko-stela Vyšehradského.1) Jemu dě-kuje obec Litomyšlská. znamenitouvýsadu roku 1883 sepsanou, kte-ráž se s účelem svým, pozdvihnoutiživnosti městských neminula. I nadále mohl biskup obci prospívati;však brzo po tom papežem po-výšen na patriarchu Oglejského,kdež r. 1394 smrti násilnou sešel.Po něm stal se biskupem Jan (IV.),notář králův, jenž důstojnosti bi-skupské r. 1387 dosáhl. R. 1391 na místo jeho dosazen Jan V. z Prahy z rodu Benešovcův, potom pro kruté stíhání husitství Železný řečený. Hned v prvních letech vlády své nemálo byl účasten tehdejších věcí zemských jakožto člen jednoty panské proti králi Vácslavovi, při čemž i násilí málo váže s Bočkem Litickým a Smilem Flaškou z Rychemburka oblehl hrad královský Potštein. S kapitolou svou učinil r. 1398, 19. srpna poslední a konečnou smlouvu o rozdělení celého panství a příbytkův na hradě. Biskupovi přiděleny město Litomyšl s dvojím předměstím (českým a německým) s lázní českou, mlýnem v hradbách a mlýnem na Lánech, řeka Trstenice až k mezem Starého Mýta, dvůr v Zahájí, vsi Újezd, Lysá (nyní Vížka), Přibinova ves, Blažkova ves, Krasina ves, Lubníček, Propastná, Cítov, Pazucha, Hranice, Ždár, Jansdorf s novou osadou, Strakov, Mikuleč, Osík, Vidlatá. Seč, Chotinov, tvrz Záběhlice u Prahy a dům v Praze pod hradem ležící, vsi Třemošná, Sebranice, Lubná, Skuhrov,Lezník, Sedlíkova hora (Pohora), Kaliště, polovice Širokého dolu, Kuncdorf a Květná, Bohuňovice, Hrušová,plat v Círekvici, Němčice, Dvořice, Svinná, Kozlov, Karle, Morašice, Sedlištky, Řikovice, Semanín, Lačnov,Heřmanice (Hermanzdorf) u Svitavy, plat ve Svitavě, Nedošín, tvrz Tržek s dvorem a mlýnem, Sedlištky s dvorem, Litrbach, rybník Sternteich se dvorem tudíž a platem ze vsi Sling, zboží v Božím doměs příslušenstvím a hrad Landšperk s rozsáhlým zbožím. Kapitole se dostaly vsi Opatov, Jetřichov, Chmelík,Střenice, Kornice, Círekvice, Javorník, Poříč, Zrnětín, Rez, plat v Církově, dvory v Hrušové, Osíku, Vlkovský,v Strakově, na Zahájí, Lažany, Pazucha s mlýny jistými a lázní německou v Litomyšli. Co se týče hradu samotného, rozdělen tak, že každé straně připadla část jistá se staveními, a sice aby převor a kapitola drželi „celou tu část, ve které nyní obývají, která z jedné strany příleží sakristii a ambitu kostelnímu a z druhé strany hledí k východu počínajíc od starého paláce na zad kůru kostela postaveného se všemi tuto se nacházejícími místnostmi a příbytky řemeslníkův, zahradou převorovou, oběma branama a jiným příslušenstvím, jak to vše hradba velká počínajíc od řečeného velkého paláce ve čtverhranu až k věži kostelní, na kteréž nyní zvon a hadiny visí, obkličuje a zavírá, také s tím městištěm, kdež bývala lázeň kapitoly, nyní se však školy nacházejí, počínajíc ode zdí klášterských a jdouc k městu až k mezi, kteráse má udělati a počínati sloupem kamenným který stojí u prostřed kaple čili sakristie kostela sv. Klimenta,však beze vší překážky hřbitovu, tudíž rovným směrem až k příkopu a klášteru bratří Augustinianův.“Ostatek v tu stranu až k městu až na vrchol hory zůstaven jest biskupovi, jemuž tedy připadla „část druhá strany kostela k severu ležící počínajíc od řečeného starého paláce za kůrem kostela ležícíma pojímajíc týž dům celý se všemi staveními novými a starými s kaplí sv. Kvirina, kudy se dolů k městujde, s hradbami z předu a ze zadu, městišti, velkou branou, jíž se chodívalo obecně od kostela a z hradudo města a na druhé straně rovněž jest pod domem, v němž na ten čas oficial obýval, i s tím celýmdomem a jakýmsi malým městištěm ležícím mezi domem oficialovým a hřbitovem u sv. Klimenta“. Stavení dílu svého každá strana měla opravovati, a na zdi hradské biskup a kapitola z měšce svého společněslíbili přispívati.Náš biskup často se zdržoval mimo Litomyšl, zvláště pro častá vyjednávání s jednotou panskou,později také pro rozbroje náboženské; však často také bydlíval na zdejším hradě maje dvůr tu zřízenýjako nějaký kníže, s mnohými úředníky, kteří v čas jeho nepřítomnosti záležitosti panství spravovali. V následujících bouřích náboženských stál biskup při té straně, jež nové učení Husem vyvolané vyhladitise snažila, pročež také Husovi všemožně odpíral. R. 1415 byl též na církevním sněmě Kostnickém, kdežproti Husovi zřejmě vystupoval, až z toho povstaly tuhé ústrky mezi biskupem a pány Českými, již seHusa zastávali. Proto i po upálení Husově největší rozjitřenost obrátila se proti biskupu, jenž byl jménemduchovenstva Českého a Moravského vedl v Kostnici při proti Husovi; jeho úředníkův na statcích došlov nepřítomnosti jeho množství listův odpovědných od pánův i od rytířův, kteřížto nemeškavše zbrojnoumocí poděliti se statky jeho, zbavili ho brzy vší péče a řízení a správu zboží pozemských. Toliko v Litomyšli udržela se správa biskupská.Když r. 1416 zemřel biskup Olomoucký Vácslav, zvolen na jeho místo Vyšehradský kanovník Aleš z Březí a poněvadž požíval přízně královy a arcibiskupovy, také jest uveden v držení řečeného biskupství. To bylo ale nevhod sboru Kostnickému, mylně zpravenému, jako by Aleš na kacíře laskav byl; pročež otcové zrušivše volení jeho, ustanovili Jana Železného biskupem Olomouckým a Litomyšlským pospolu, král však hájiv biskupa Alše v požívání netoliko biskupství Olomouckého ale i Litomyšlského,nechtěl Jana již ani do země své pouštěti. Teprve po smrti Vácslavově biskup Jan opět se usídlilv Litomyšli, po čemž r. 1420 králem Sigmundem učiněno narovnání takové, aby Jan držel biskupství Olomoucké; Alšovi pak ponecháno bylo biskupství Litomyšlské. Ještě 25. května t. r. přišel Jan do radnice zdejší, pomahaje konšelůlm sirotky po Stachovi z Vinař rovnati. Odebrav se do Moravy, bojovalproti husitství více mečem než slovy a zemřel r. 1430, 9. října v Ostřihomě v Uhřích.Aleš ujav biskupství musil si od Jana ze Smilkova na Kostelci 4000 kop vypůjčiti, aby mohldluhy, jež za pobytu svého v Olomouci učinil, zaplatiti a témuž Jahnovi na to list jistoty zdělati. Kdyžse byla za těch časův (1420) strana husitská značně sesílila, hleděla moc svou nejen utvrditi, nýbrž i rozšířiti.Za tím účelem podniknuta v dubnu r. 1421 velká výprava do východních Čech, na které podrobenajsou veškerá značnější města, konečně i Litomyšl po útěku biskupově dne 2. máje bez krveprolití osazena.Zdá se, že panství husitské na Litomyšli ještě téhož roku na podzim přerušeno jest vojskem krále Sigmundovým,jenž právě v ty doby novou výpravu křižáckou proti Čechům podnikal a část voje svého z Moravy přes Litomyšl od Čech vypravil. Poněvadž se výprava ta nezdařila, upadla Litomyšl opět v moc Husitůva učiněn tu nejvyšším velitelem Diviš Bořek z Miletínka, vůdce bratři Orebských; jenž o Litomyšl seopíraje odtud na všechny strany, zvláště pak na Moravě s nepřátely kalicha válčil. Než r. 1425 Sirotci bojujíce s bratry Orebskými opanovali Litomyšl, kteréž jim prý postoupil dne 14. února Diviš sám do Kolína se odebrav. Podrobných a věrohodných zpráv o tom nemáme a nevíme, zdali spuštění hradumáme přičítati tomuto aneb snad předešlému osazení. Zdá se, že Sirotci majíce více živlův obecnéholidu obrátili nevoli svou proti stavením duchovním na hradě se nalézajícím, jež z velké části porušenyjsou; avšak hradby zůstaly ve své dřevní podstatě. Nový hejtman Jeník z Mečkova, jinak z Nedanic,známý válečník, usídlil se v paláci biskupském, kdež si také hospodářství podlé pohodlí svého zřídil. Provozoval v Litomyšli táž práva, jako dříve biskup a ve všech jednáních konšel nacházíme jméno jehona prvním místě. Vedlé něho zůstal nějaký čas v úřadě Petr, maršálek a Jíra, purkrabě.R. 1432 byl po Jeníkovi hejtmanem Vilém Kostka z Postupic, jenž se téhož roku 13. září vedlévrchního hejtmana Otíka z Lozy a hejtmanův na Rychemburce a Landšperce ve smlouvě učiněné s knížatySlezskými připomíná. Hejtman tento zůstal na Litomyšli až do příchodu císaře Sigmunda a i potompodržel panství. Neb týž císař zapsal mu r. 1436, 21. září hrad a město Litomyšl s příslušenstvím a dvůrv Hrušové ve 4000 k. tak, že Vilém neměl lidí obtěžovati ku pohoršeni toho zboží mimo spravedlivépoplatky, a komoře královské povinen byl každý rok 100 ss. gr. platiti. 3) Jak velice toto zapsáni straněkatolické proti mysli bylo, dokazuje místo v Kronice Mikuláše z Čech, minority, jenž si stěžuje, že seLitomyšl stala peleší lotrův a loupežníkův, a tu kdež býval klášter a kostel kapitolní a kde dlel sv. Viktorin,nyní prý jest přístřeší koní a prasat, a kde stánek páně vystaven byl, jest obydlí kuchařův a lidí Bohase nebojících, jak prý sám onen minorita viděl. Nicméně zůstalo panství v držení Kostkův z Postupicvíce než 100 let, ani mezitím biskupové zapomenuti a málo známí nuzně život svůj na Moravě trávili.Vilém Kostka, syn někdy Zdenkův, jenž byl ke konci 14. stol. pánem na Postupicích, byl jednímz nejnadanějších českých pánův, býval náčelníkem ve mnohých poselstvích a stal se předkem rodiny,později zvláště dary ducha diplomatického proslulé. Téhož roku, kteréhož dosáhl panství Litomyšlského,padl v boji blíže Hradce Králové, čemuž legátové Basilejští těšili se jako trestu, jenž dostihl svatokrádce.Vilémův syn a dědic Bohuše Kostka z Postupic stál po smrti Sigmundově při straně krále Kazimíraa proti králi Albrechtovi s nemalým prospěchem válčil, později pak věrně setrvával při straně Poděbradské,jakož i r. 1448 dobytí Prahy Jiřím Poděbradským účasten byl. Zvěděv, že Litomyšl za předešlých časůvz povinnosti do důchodu biskupského ročně bečku soli odváděli, také dávku tu na nich žádal; ale uslyšev,že od toho byli biskupem Janem sproštěni, obci povinnost tu r. 1442 propustil. Zemřel r. 1449, zůstavivmladého syna Zdenka. V držení panství následovali nyní bratří Bohušovi nedílní, páni Zdeněk, Jan a Albrecht.Zdeněk, jenž byl ženat s Eliškou z Martinic, byl také horlivým přívržencem Jiřího Poděbradského,o jehož povýšení na trůn z pánův světských nejvíce se staral; také od Jiříka, když na trůn královskýdosedl, učiněn jest nejvyšším mincmistrem království 1458-1468 a nejv. purkrabí 1467. Více mu týžkrál zapsal panství Podlažické (1458), Moravskou Třebovou a Buzov (1464) a na zbožích biskupstvíLitomyšlského spočítal všech sum 12000 kop. (Bratr Zdenkův Albrecht obdržel r. 1462 od krále zápis naves Újezd a dvůr Sedlištky, jichž matka Albrechtova Eliška užívala.) R. 1468 Zdeněk bojoval s Matyášemkrálem Uherským, jenž byl na Moravu vtrhl; chtě pak špihovati klášter Hradištský, přitáhl ke hradu Zvolimezi Zábřehem a Mohelnicí, kdež dne 1. října v noci dal se přepadnouti od Františka z Háje. Tuť raněnbyv smrtelně, nazejtří skonal na Zábřehu u pana Jiřího Tunkla. Ztráta jeho byla pro krále nanejvýšecitelná a nenahraditelná; míval zajisté v něm svého nejdůvěrnějšího přítele, rádce a služebníka, svého takříkaje Alter ego ve věcech týkajících se vnitřní vlády zemské; strana pak pod obojí v Čechách celáželela v něm ztráty prvního náčelníka v stavu panském. Panství Litomyšlské (tuším od těch dob, co se stal Zdeněk pánem na Třebové) převzal Albrechtz Postupic, bratr jeho, fojt markrabství Lužického. Byl totiž co pán Litomyšlský r. 1464 Kubovi rychtáři z Janštorfa práva rychty jeho potvrdil. Když zemřel dotčený již Zdeněk, zdědil po něm Albrecht s bratremsvým všecky klenoty od zlata a stříbra, všecky listy a zápisy na zboží a konečně dům v Praze. Však tím se také stalo, že se oba bratří o veliké statky své poděliti musili, neb Albrecht podržev si Třebovoua statky své na Moravě (Helfenštein, Buděhostice, Přerov, Hranici), odevzdal panství Litomyšlskéa Landšperské bratru svému Janovi, jenž již před tím Brandýs držel, Podlažické s Novohradským bratrovciZdeňkovi (synu Bohušovu). Pan Jan byl v příčině náboženství bratřím Českým velmi přízniv, a tudíž je také na panstvísvém podporoval. K řízení panství nařídil jako vrchního hejtmana Jana Klusáka ze Zhoře. Král Vladislavnašemu Janovi rozličné milosti udělil: r. 1472, 13. května potvrdil mu všechny zápisy na zboží biskupstvíLitomyšlského, r. 1474, 3. ledna k prosbě jeho dovolil obci zdejší větší clo vybírati; když pak potom Jan udělal valy okolo hradu Litomyšle k opravě a k pevnosti téhož hradu a veliký náklad na ně učinil,tedy mu král Vladislav (1477, 9. listopadu) k dřevním sumám 1000 fl. uh. přirazil; konečně mu týž králr. 1479 další užívání panství potvrdil. Poslední léta živobytí svého míval u sebe strýce své ZdenkaNovohradského a Jiří Hrabiši († 1491, syna Albrechtova), onen i v privileji obce Brandýské Janemvydaném (1483) nazývá se seděním na Litomyšli, oba pak strýcové svědčili r. 1486, 26. června v listině, jížto Jan postoupil špitálu Choceňskému luk „Tasinek“. Byl to tuším Janův poslední zápis; nebo nedlouho potom zemřel. Po smrti Janově bratří Bohuše a Jan, vedlé zápisův a pamětí tehdejšího věku, byli pány naLitomyšli, kdež učinili vrchním hejtmanem Hynka z Újezda. Jako otec tak i oba synové nemálo přáli Jednotě bratrské, ano Bohuše stal se i jejím horlivým členem.Času toho byly stavby na hradě prodloužením věků veliké spousty utrpěly. Mimo bývalý palác biskupský, na němž pánové bydleli, byly tu jen zříceniny kostelův a ostatních stavení. Tudíž Bohuše chtěje město rozšířiti, všechna tato zbořená stavení se zemí kázal srovnati a na místě tom město (či spíšeulici) založil, ježměstem Novýmjinak Hornímnazval. Pak práva, výsady a nadání dolnímu čistarému městuza předešlýchčasův udělené král Vladislavk žádosti jeho r. 1490, dne 16.března potvrdil, poplatky k důchodu obecnímu zvýšil a nové vysadil, a táž práva i Novému městu přidělil. Takéustanovil, aby měšťané téhož Nového městana vojnu potahováni nebyli, nýbrž pro obranu hradu v na stalé potřebě zachováni zůstávali. Potom r.1491 19. dubna oba bratří měšťany hradskéna I7 let všechpoplatkův a povinností osvobodili, mosty, bránu a fortnu v době té vystavěti slíbili a město jistými výsadami obdařili. Král Vladislav vida, an Bohuše hrad přeměňuje a staví, jemu r. 1498, 8. září na, lepší staveni hradu a města 1000 k. gr. Č. připsal, nad to jej i nejv. mincmistrem učinil, konečně mu i r. 1500, 28. září povolil, že jej z Litomyšle jen biskup sám může splatiti. Bohuše, postarav se o zřízení slavné knihtiskárny bratrské na hradě, zemřel r. 1505, 29. ledna. Zůstaly po něm jen dvě dcery Anna a Markéta (vdané za Jana a Vojtěcha z Pernšteina), jimž dal strýc jich Jan věna. po 2000 k. a k tomu jim zaručil,že mají po jeho smrti zbočí Landšperské a Lanškrounské zděditi. Jan, pokud víme, ještě r. 1508 naše panství, jež mu společně se strýcem Zdenkem seděním na Novém hradě náleželo, řídil, však nedlouhopotom zemřel.

Text: historie
9.2. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého I.