Již ve 2. polovině 13. století zde existovala osada s kostelem a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení kostela sv. Jana Křtitele získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu se obecně považuje Bodó (doložený v letech 1286–1293) otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se bohatý rod vlastnící doly na zlato značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Cestovali po světě a tam viděli, jak žije šlechta na Západě. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Na základě jeho plánů vniklo postupně v řadě podél toku Štiavnice několik zámečků. Tzv. Gáborovský kaštieľ (honosnější zámek vyšší a střední šlechty) byl vybudován v 17. století rodem Svatojánských. V 18. století byl zámek přestavěn. Na přelomu 18. a 19. století byly z východní a západní strany k zámku přistavěny barokní vstupy. V 19. a 20. století rod Svatojánských postupně přicházel o majetky, prodával lesy i zámečky. Zřejmě v té době zámek přešel do majetku Gáborů, po nichž získal svůj název. Chátrající zámek byl opraven někdy v letech 2006-2007 soukromým vlastníkem.
Text: historie
17.12. 2022 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://cestovanie.sme.sk, publikace Sprievodca po Liptovskom Jáne a Jánskej doline, Ján Hlavienka a Ján Ondráš, 2008 a další
|
Přihlášení |
