Hrad zaujal polohu na konci terénního hřbetu nad soutokem řek Liffey a Rye. Směrem k jihu terén od hradu pozvolna stoupá. Řeka Liffey omývá východní stranu hřbetu, zatímco řeka Rye jeho severní konec. Poloha někde u vody je pro anglonormanské hrady v Irsku příznačná. Řeka Liffey je až sem splavná, hrad proto mohl být zásobován říčními loděmi přímo z námořního přístavu v Dublinu. To byla ve středověku veliká výhoda. Původní dřevěný hrad chránil příkop s valem, zemní opevnění ale během zámeckých a parkových úprav v novověku zcela zaniklo.
Z kamenného hradu se dochovala především válcová flankovací věž v západním pravoúhlém rohu opevnění. Na ni navazuje severozápadní a jihozápadní hradba hradního jádra. Obě hradby dnes slouží jako vnější průčelí zámku. Zhruba dvoukřídlý zámek je postaven v georgiánském novogotickém stylu. Gotický dojem vytvářejí neomítnutá kamenná průčelí a některá hrotitá okna zámku. Naproti tomu georgiánský dojem vytvářejí obdélná okna hradní věže. Obě zámecká křídla obsahují původní středověké části hradu, které stály podél severozápadní a jihozápadní hradby jádra hradu. K oběma koncům křídel jsou kolmo přistavěny další obdélné trakty zámku. Obě křídla zámku se setkávají v západním rohu dispozice u hradní věže. Od západu stoupá k zámku příjezdová vozovka. Věž a severozápadní průčelí proto slouží jako hlavní reprezentační části zámku. Hlavní vstup je v severozápadním průčelí. Na protější východní straně zámku jsou další menší přístavby a dva malé dvorky. Zámek stojí v anglickém parku. Jihozápadně od něj jsou v parku roztroušené bývalé hospodářské budovy. Jižně od zámku je zdí uzavřená zahrada. Severní a západní svahy kopce pokrývá listnatý les. Hradní věž se skarpem je také součástí obytných prostor zámku. Obytná byla určitě i ve středověku, šlo by tak o válcový hradní donjon. Její vnitřní průměr je 6,7 m, síla zdí 1,2 m. Zdivo bylo určitě při zámecké úpravě zevnitř ubráno při rozšiřování interiéru. Donjon mohl být buďto jedinou nebo hlavní věží hradu. Leixlip je proto na seznamu irských hradů s válcovými donjony, viz tabulka ve foto souboru hradu Dundrum. Na seznamu válcových donjonů ji má irský kastelolog Tadhg O’Keeffe (Ireland Encastellated AD 950-1550, Insular Castle-Building in its European Context, str. 137). Ten věž datuje do doby před rokem 1210. Umístění donjonu v pravoúhlém nároží hradby je nápadně podobné hradu Buttevant v hrabství Cork. Půdorys donjonu na zámku Leixlip je ale směrem k východu protažen do tvaru podkovy. Úzký krček mohl původně obsahovat točité schodiště a předsíně. Věž mohla být plně kruhová, při zámecké úpravě mohla být odbouráním zdiva otevřená do krčku. (Průměr a síla zdí donjonu, zdroj: irský památkový katalog https://heritagedata.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=0c9eb9575b544081b0d296436d8f60f8).Text: popis
29.11. 2024 - Pavel Semple