Ve Lčovicích (nebo v Elčovicích, jak se obyčejně říká) jest čtverhranatý zámek starodávného založení. Ves se připo-

míná již r. 1360, kdež dvůr zdejší spadl na krále a darován Bočkovi z Vilhartic. Roku 1366 daroval Mikuláš Kosoř
z Nihošovic a Bedřich z Želibořic, bratří, plat na vsi své Lčovicích klášteru Píseckému. 1) Roku 1397 připomíná se Jan ze Lčovic, jenž byl purkrabí na Strakonicích. 2) Nedlouho potom dostaly se Lčovice v držení vladyk z Čestic. Snad je koupil Přech, který v letech 1400 až 1402 zemřel, jistě je měl syn jeho Štěpán, jenž v letech 1402 až 1434 do Malenic faráře podával. Roku 1409 rozprodal dvůr na Smrčné kmetům svým. 3) Kdo byl jeho nástupcem, není nám známo; jisto jest, že byly r. 1455 mezi Janem Koňatou z Olešnice, Mikulášem Příškem a Přechem z Čestic spory o zboží Lčovské, které Jindřich z Rožemberka urovnával. Přech měv ve Lčovicích již před tím statek, zůstal i po tom v jeho držení a seděl tu s manželkou Ofkou z Tasnovic. 4) V pamětech rodu Rožemberského připomíná se do r. 1484. Syny měl dva, Štěpána a Heřmana. Tento
(† r. 1519) od r. 1476 byl purkrabí na Helfenburce, onen seděl ještě r. 1499 s manželkou svou Ofkou ze Strhař na Lčovicích. 5) Syn jejich Přech Lčovický z Čestic připomíná se od r. 1512, a měl s manželkou svou Eliškou z Kalenic jedinou dceru, s níž vzácný rod tento přestal. Poněvadž Přech okolo r. 1556 zboží Čestické zdědil, měly i Lčovice i Čestice jednoho pána. Spojení toto trvalo do r. 1651.
Roku 1651 prodal Jindřich Michal Hysrle z Chodův statek Lčovice manželce své Eleonoře Elišce rozené purkrabínce z Donína. Tato držela je do r. 1668 a odevzdala je pak synovi svému Františkovi Michalovi. Ten, nemoha tu hospodařiti, prodal statek manželce, avšak zdědil jej zase a prodal jej r. 1694 Anně Marii ovdovělé hraběnce Althanové. 6) Tato držela Lčovice do r. 1700 a odevzdala je pak Marii Eleonoře Althanové rozené Lažanské, manželce syna svého. 7) Za těchto dob byl okolo zámku hluboký příkop a přes něj zvoditý most. V zámku samém byl pěkný palác, tabulnice, jedenáct pokojů, tři světničky, pět komor, kaple, kuchyně, sklepy, lékárna a jiné příležitosti. 8) Po Althanovské rodině následovala r. 1768 rodina Sickingen, která Lčovice do r. 1805 držela.
1) Glafey Anecd. 435, arch. bibl. Praž. 2) Arch. bibl. Praž. 3) Lib. conf., Paprocký o st. pan. 398. 4) Paprocký o st. pan. 589, o st. ryt. 213. 5) Arch. Třeboňský, Paprocký. 6) DZ. 306. O 21, 404. E 9. 7) DZ. 407. B 2.

Text: historie
21.8. 2005 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého XI/276