Historie a popis

Nejstarší historická zpráva o Lčovicích pochází z roku 1321, kdy se uvádí jistý Zbraslav – Sbraslao de Ebizouiz; roku 1360 připadla ves jako odúmrť koruně a král ji věnoval Bočkovi z Velhartic. Po několika dalších majitelích z řad místních zemanů získali Lčovice na konci 14. století vladykové z Čestic, z nichž Heřman působil od roku 1476 také jako purkrabí na nedalekém Helfenburku. V průběhu 17. století za Hodějovských z Hodějova byla zřejmě stará tvrz přestavěna na renesanční zámek, dále upravený po konfiskaci panství po roce 1622 Jindřichem Hýzrlem z Chodů. Roku 1694 koupila Lčovice hraběnka Anna Marie Althanová; z této doby se zachoval popis zámku s hlubokým příkopem a mostem, pěkným palácem s tabulnicí a 11 pokoji, komorami, kaplí, lékárnou a dalšími světnicemi. Podle dalších zpráv z 18. století nebyl zámek v dobrém stavu a byly tu jen byty panských úředníků (panství vlastnili od roku 1768 Sickingenové),i tak však došlo k částečné přestavbě celého sídla. Roku 1859 se pak staly Lčovice majetkem Adolfa Lipperta, jenž je později (1883) odprodal svému zeti, staviteli Národního divadla Josefu Zítkovi. Dnes je budova zámku i přilehlý park soukromým majetkem a není běžně veřejnosti přístupná.

Hlavní budova zámku je kromě jižní části s raně barokní arkádou a nástavby 3. patra dodnes tvořena původní gotickou tvrzí s 2 m silným zdivem, v nice v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím, někdy v literatuře mylně spojovaná s původní renesanční tvrzí. Zámek obklopuje park založený roku 1660 s cennými raně barokními stavbami kaple, pavilonu a grotty.

Text: historie
8.4. 2005 - F. Kašička - B. Nechvátal: Tvrze a hrádky na Prachaticku. Okresní muzeum v Prachaticích 1990.