Na počátku 18. století se začala šířit sláva zdejšího poutního místa a lázní, kterou zvláště podporovali majitelé novohradského panství, hraběcí rodina Buquoyů. V letech 1708 - 1715 zde vyrostl poutní kostel Panny Marie Těšitelky a krátce poté lázeňská budova s hostincem. Současně s kostelem nechal stavět hrabě Albert Karel Buquoy na přilehlém pozemku lázeňský zámeček (residenci), který byl dokončen za jeho syna Karla Kajetána v roce 1717. V poslední čtvrtině 18. století začal zámeček ztrácet na svém původním významu, neboť v jeho objektu bydlel farář, kaplan, poustevník, část byla od 80. let pronajata na řemeslnické dílny a od roku 1778 zde byla umístěna i škola. V roce 1817 pak byl ve veřejné dražbě získán do vlastnictví obce. Některé prostory nadále sloužily ke školním účelům, jiné byly pronajímány a později odprodány soukromým osobám. Později po postavení nové školní budovy prostory sloužily jako sídlo pošty, četnické stanice a lékaře. Postupně chátrající objekt byl v roce 1963 zbořen.
Text: historie
30.5. 2024 - Jaroslav Špiroch
Zdroje
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, Daniel Kovář, Historicko - vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2011.
|
Přihlášení |
