Článek MF Dnes k zámku-únor 2005

Ostrava Kunčice - Dnes už nikdo nezjistí, zda byl před pěti lety zapálen zámek v Ostravě-Kunčicích u silničního tahu na Vratimov úmyslně. Prý to byli bezdomovci. Zub času ale vykonal na odkryté zřícenině své. Zbytky okenních rámů bez skel visí jen na čestné slovo. V místech, kde byla před požárem střecha, se už jen tyčí pět vysokých, ale nahlodaných komínů.

Sníh teď v zimě zakrývá největší spoušť, pohled na zchátralé klenby s narušenou statikou i na místnosti plné rozpadajících se cihel, na které dál působí mráz a vlhko.

„Zámek by si zasloužil hlubší stavebně historický a archeologický průzkum, a ne rychlé demolice jako předloni, když bylo pro bezpečnost dopravy zbouráno jeho nejreprezentativnější průčelí bez dokumentace a přítomnosti odborníků,“ upozorňuje lektor Muzea Beskyd Marek Weissbrod, jemuž leží na srdci i další zchátralé památky v kraji.

Jedinou změnou byla páska

V polovině loňského března obepnula torzo zámku červenobílá páska a výstražné tabulky se zákazem vstupu. Jen o pár dní později se zřítila část průčelí východního křídla zámku. Jinak se nic neděje.

Ministerstvo kultury se od loňského července zabývá novou žádostí slezskoostravské radnice na vyjmutí zámku z památkové ochrany, protože ho již „nelze obnovit, ani zakonzervovat“. Tuto verzi podporuje město a jeho památkáři. Pro demolici je také krajský úřad.

Naopak odborníci z Národního památkového ústavu jsou proti zboření ojedinělé památky, jejíž nejstarší část je renesanční.

„Pokud je památkový ústav proti, stejně bychom nemohli zámek ze seznamu kulturních památek vyjmout,“ vysvětluje Zbyněk Vejvoda z ministerstva kultury.

A oba vlastníci zámku se pro jistotu již půl roku ministerským úředníkům neozvali.

Co tedy s ním?

Nechráněná ruina je ale dnes nebezpečnější třeba pro hrající si děti či bezdomovce. Vlastníci zřejmě ještě několik let počkají, až se z ní stane hromada suti. Děravé památkové zákony totiž neumožňují ani jejich potrestání, ani nové „znárodnění“. Ani domluvu na průzkumu památkářů. Peníze na opravu zámku dnes stejně nemá nikdo. Hlavnímu ostravskému architektovi Jaroslavu Sedleckému je zámku líto, ale chyby se tam podle něj udělaly už před lety.

„Jedinou nadějí pro takové kulturní památky je najít pro ně soudobé využití. Pokud není, otázkou je, zda strpět ruinu a pěstovat si ji jako kuriozitu. Bylo by možné postavit znova její repliku, ale stát dnes na podobné projekty nemá peníze,“ přemýšlí architekt.

Úpadek zámku začal stavbou silnice

Ostrava-Kunčice - Za první republiky patřil k zámku v Ostravě-Kunčicích nádherný park, ale také velkostatek s krásnými koni, cihelna a lihovar.

O zámek, postavený v roce 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic, se poctivě starali před válkou bratři František a Metoděj Pravdovi. Komunisté jim však jejich sídlo o pár let později sebrali.

Tím začala smutná anabáze pozdně renesanční chlouby, která od první poloviny sedmnáctého století přežila hned několik otřesů i přestavbu do klasicistní podoby v osmnáctém a první polovině dalšího století.

Nepřežila ale již změny ve druhé polovině minulého století. I když ještě léta po znárodnění se ve velkém zámeckém parku alespoň konaly nejrůznější slavnosti a interiér využívali k soukromým oslavám zaměstnanci tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda.

„Zájem o zámek byl obrovský. Pořadí oslav bylo vyčerpáno na půl roku dopředu,“ vzpomíná nedávný starosta Slezské Ostravy Jaromír Wagner.

Krutou ranou byla pro dominantu východní části města silniční výstavba na počátku sedmdesátých let. Zámecký park přeťala necitlivě Frýdecká ulice a Nová huť sem přesunula školení a sklady civilní obrany. Další peníze už nalila do stavby podnikového domu Kovák. „Zájem o poměrně dobře udržovanou a zachovalou památku začal pomalu upadat. Kdyby se peníze investovaly sem místo do Kováku, mohl zámek skončit úplně jinak,“ domnívá se starosta.

Nejrychlejší vývoj v historii však zámek čekal až po listopadu 1989. Pravdovi jej po restituci prodali firmě a ta zase dvěma pasivním podnikatelům, s nimiž má dodnes potíže jak slezskoostravská radnice, tak ministerstvo kultury. A co nezničil čas, dokonal v roce 1999 požár zřejmě založený bezdomovci.

A loni na jaře začala obepínat torzo zámku červenobílá páska a výstražné tabulky se zákazem vstupu.

Historie kunčického zámku

* 1630-1634 - zámek postaven

* 1927 - zámek kupují bratři Pravdovi

* 1948 - znárodnění zámku

* do 1960 - zámek spravuje armáda, od roku 1960 NHKG

* 1984 - zápis zámku do seznamu kulturních památek

* 1990 - restituce a prodej zámku

* 1999 - požár

* 2001 - ministerstvo kultury zahájilo řízení na vyjmutí zámku ze seznamu kulturních památek

* 2003 - úřady povolily zbourání části budovy

* 2004 - další řízení na ministerstvu o vyjmutí ze seznamu památek