Zámek, který vznikl v areálu poplužního dvora premonstrátů v Krukanicích, je pravděpodobně barokní novostavbou z 2. poloviny 17. století. Určitě stál již r. 1671, kdy ho zachvátil požár. Důležitější je však rok 1698, kdy se opat Raymund Wilfert II. rozhodl poničený objekt opravit a přestavět. Práce se ujal tepelský polír Johann Wolfgang Braunbock, který byl dvorním stavitelem známého českoněmeckého architekta Kryštofa Dienzenhofera. Dienzenhofer byl tehdy ve službách kláštera v Teplé, jeho autorství zámku v Krukanicích je tedy téměř jisté. Důkazem jsou i různé architektonické detaily, například ostění portálů a oken. Přestože se tedy jedná o vědomě nenáročnou stavbu, je krukanický zámek velmi zajímavý.
Ani pozdější úpravy objektu příliš neublížily. Až do konce 2. světové války byl majetkem premonstrátského kláštera a tepelští opati ho často využívali jako letní sídlo. Podle Památkového katalogu byl tedy zámek postaven r. 1698 architektem Kryštofem Dienzenhoferem, zatímco budovy hospodářského dvora pocházejí až z 2. poloviny 18. století. Ve 20. století zámek se dvorem, pivovarem a pozemky získal Sebastián Klička, za kterého r. 1927 proběhla pozemková reforma, při níž byly pozemky statku zmenšeny. Změna nastala teprve po r. 1945. Zámek byl znárodněn a stal se součástí státního statku a šlechtitelské stanice. Udržován však příliš nebyl. Ještě r. 1970 měla šlechtitelská stanice na zámku kanceláře, byty a závodní jídelnu. Roku 1993 získala dvůr i se zdevastovaným zámkem jako právní nástupce společnost Selgen. Historickou stavbu však nepotřebuje a snaží se ji zatím bezvýsledně prodat. Od r. 1958 je celý areál zapsán v seznamu kulturních památek ČR.Text: historie
9.10. 2021 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek a UPČ 2 Academia 1978)