Krnov

popis zámku

O podobě gotického sídla v Krnově víme bez archeologického výzkumu jen velmi málo, překryla ji jak renesanční přestavba braniborských markrabat tak barokní opevňovací práce, opravy prováděné po požáru za Liechtensteinů a nedávné utilitární úpravy. Pomoc nelze čekat ani od ikonografických materiálů, nejstarší známé vyobrazení Krnova zachycuje až renesanční zámek. Nevíme ani, kdy byl hrad postaven. S jistotou to bylo před rokem 1371. Krnov samotný je poprvé zmiňován r. 1230, do podoby města se osada rozrostla snad někdy koncem druhé třetiny 13. století. Ani v té době zde zřejmě hrad ještě nestál. Zmiňován není ani roku 1281 při triumfálním návratu vévody Mikuláše z habsburského zajetí, který si oblíbil nad městem stojící hrad Cvilín. Literaturou je vznik hradu s otazníkem zařazován do první poloviny 14. století.

Hrad samotný byl postaven v jihovýchodní části města – není jasné, jestli byl zevně přisazen k městským hradbám, či byl postaven uvnitř městského obvodu. Areál hradu a pozdějšího zámku má tvar šestiúhelníka (orientovaného ve směru severozápad – jihovýchod) kolem rozsáhlého nádvoří, jehož středem protéká (dnes skryta v podzemí) mlýnská strouha. Hrad chránila cca 2,3 m silná hradba tvořící dnes z větší části vnější zeď západního křídla, v jehož místě lze předpokládat původní gotický palác. Prostorné nádvoří si zřejmě vyžádala správní funkce hradu, využitelné však bylo i vojensky, na počátku husitských válek zde také byla dislokována početná jízdní posádka. Podobu renesančního sídla již lze zčásti rekonstruovat podle dochovaných staveb a starých vyobrazení. Částečně podsklepené dvoupatrové obdélné západní křídlo bylo přistavěno ke starší obvodové hradbě. Místnosti jsou převážně plochostropé, pouze v přízemí se dochovaly renesanční a raně barokní valené a hřebínkové klenby. Druhé patro bylo požárem r. 1779 natolik poškozeno, že bylo strženo a znovu vystavěno. K západu do příkopu byl před hradbu vysunut schodišťový přístavek zbořený v 19. století, stabilitu zajišťoval opěrný pilíř při severozápadním nároží. Nad jižním nárožím paláce stála osmiboká arkýřová věž snesená mezi lety 1788-1803. Od východu proti městu uzavírá nádvoří renesanční hradba před níž většinou své hmoty předstupují dvě mohutné válcové jednopatrové renesanční věže ve východním a severním nároží. Hradby byly zakončeny arkádovým ochozem. Nejlépe se dochoval úsek mezi západním křídlem a severní věží. Ochoz má zde reprezentativní charakter arkádové galerie nad vstupní bránou s datovaným portálem, omítky z obou stran zdobila částečně dochovaná psaníčková sgrafita. Vstup od východu doplňuje menší okrouhlá věž spojená úzkým krčkem se severní věží, od západu pak obdélný v jádře renesanční objekt purkrabství navazující na západní křídlo. Nejméně ze tří stran vůči městu byl před hradbou vykopán příkop zachycený ještě na vyobrazeních z 18. století. Vnější opevnění na zbývajícím obvodu bylo zničeno při stavbě barokního bastionového okruhu. Za jižním zakončením západního křídla se obvodová hradba mírně zalamuje k východu, v těchto místech byl již za Liechtensteinů postaven lichoběžný krček, který spojuje západní křídlo s patrovým barokním jižním křídlem. To bylo postaveno v místě zčásti zbořené obvodové hradby, a starších drobných staveb, jeho jižní nároží již je vysunuto do bývalého příkopu. Dnešní podoba křídla je výsledkem přestavby po polovině 18. století. Na přelomu 18. a 19. století byl příkop ze strany od města byl zasypán a vně hradby byly přistavěny maštale, kočárovny a dílny. V průběhu 19. a první poloviny 20. století byly v areálu zámku postaveny různé drobné provozní přístavky.

Text: historie
5.3. 2006 - Zany