V r. 1996 zde vzniklo zámecké muzeum, jde o městské zařízení, které v r. l997 otevřelo zámeckou expozici. Ta se skládá ze dvou částí:
a/ expozice Kravař b/ expozice zámeckého barokního interiéru 18. století a zámecké kaple Zámecká expozice je sestavena hlavně ze sbírek opavského slezského zemského muzea a doplněna sbírkami z jiných slezských muzeí (Bruntál, Jeseník, Raduň u Opavy). Původní zámecký mobiliář se nedochoval, částečně si ho odvezl původní majitel, částečně byl rozprodán a rozdán po roce l920, kdy se objekt dostal do rukou státu, částečně shořel. Jsou známy pouze 4 obrazy malíře Augusta Qerfurta, ty dnes jsou uloženy v Bratislavě. a/ Expozice Kravař - ukazuje v úvodu v nástinu některé zajímavosti z historie obce, povýšené v roce l960 na město (připojeny Kouty a Dvořisko). Zároveň expozice představuje, jak žili a pracovali kravařští obyvatelé v 2. polovině 19. století. Šlo o zemědělský kraj, proto se zde objevuje hlavně zemědělské nářadí a interiér hlučínské chalupy. b/ Zámecká expozice - je koncipována jako expozice l8. století a má navést představu, jak žili Eichendorffové na zámku v té době. Posledním Eichendorffem v Kravařích byl Adolf Theodor, který svůj rodinný majetek prodal roku 1782 a usídlil se v nedalekých Lubovicích u Ratiboře. Tento zámek ale r. 1945 shořel a je v ruinách. Kaple: Ta při požáru v roce 1937 nebyla přímo postižena ohněm, utrpěla však vodou a pozdějším vandalismem. Objekt zámku byl totiž do poloviny 50. let přístupný veřejnosti a tudíž devastován. V souvislosti s celkovou rekonstrukcí zámku byla i ona rekonstruována. Poničené bylo doplněno (mramor je umělý), výzdoba restaurována. Dnes se používá ke kulturním i církevním účelům. Kaple je zasvěcena Archandělu Michalovi a prvou zprávu o ní máme z prvé poloviny 17. století. Je postavena ve stylu pozdního baroka, překlenuta značně vysokou kopulí nesenou pilíři. Stropní freska představující Na Nebevstoupení Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, postavami církevních otců a mučedníků je dílem Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, narozeného pravděpodobně 1699 v Židovicích u Žatce a zemřelého roku l740 ve Lvově. Byl důsledným zastáncem italského iluzionismu (iluzionismus - klamná představa). Šlo o hlavního představitele barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku. Eckstein byl činný např. freskové výzdobě poutního kostela na Cvilíně (1726), jezuitského kostela v Opavě (1731 - jde o ten na Dolním náměstí). Autorství oltáře je připisováno Janu Jiřímu Lehnertovi (nar. pravděpodobně v Řezně, který se před rokem 1729 usadil v Opavě a zde r. 1771 zemřel). Provedl rovněž výzdobu zámeckého portálu. Jde o nejvýznamnějšího sochaře českého Slezska a jeho práce jsou dochovány v Opavě, Těšíně, Jemielnici u Opole a jinde. Olejomalba „Pád andělů“ je neznámého autora. Park: Součástí zámeckého areálu je i 20ti hektarový park budovaný v anglickém stylu. Jeho založení se klade do doby výstavby barokního objektu a představu o tom, jak vypadal, máme z plánu z roku 1782 a pak až z fotografií kolem roku 1920 a pozdějších. V parku se nachází také 9-ti jamkové golfové hřiště.Text: turistické
17.2. 2005 - JN
|
Přihlášení |
