Ves Kanice je poprvé spolehlivě doložena v r. 1325, kdy byl jejím majitelem Děpolt z Rýzmberka. Pravděpodobně on nebo jeho nejbližší potomek vybudovali nad Kanicemi menší hrad, který nazvali na paměť svého rodu Nový Rýzmberk. Hrad se však od počátku 15. století většinou nazýval Netřeb podle jména vrchu, na němž stál. Až do druhé poloviny 15. století sloužil jako sídlo držitelů kanického statku, mezi jehož příslušenstvím se v r. 1382 uvádí poprvé i kanická tvrz.
Mezi nejvýraznější držitele kanického zboží patřili od konce 14. století vladykové Kaničtí z Čachrova, kteří hrad Netřeb nakonec opustili a vrátili se na pohodlnější tvrz ve vsi, kterou zřejmě na počátku 16. století stavebně upravili. Když v r. 1528 přejímal kanický statek Jan mladší Kanický, patřily k němu tvrz, dvůr a ves Kanice, pustý hrad Netřeb, ves Příkřice a Přívozec s tvrzí a dvorem. Podle soudních zápisů z té doby se Jan mladší dopustil několika násilností na sousedech. Když se jeho vzdálení bratranci dělili v r. 1585 o celé zboží, připadly Kanice bratrům Zikmundovi a Divišovi Kanickým. Zikmund držel po r. 1603 statek sám, přikoupil k němu v r. 1595 část vsi Hradiště a zemřel v r. 1618, když ještě stačil podporovat české stavovské povstání z l. 1618 – 1620 a svého syna Jiříka vypravil ke stavovskému vojsku, jež obléhalo Plzeň. Jiřík Kanický sice podporoval odbojné stavy, ale protože včas přestoupil ke katolictví, zůstaly mu Kanice i po Bílé hoře. Po něm držel statek jeho bratr Vilém, jenž zemřel před r. 1660 a zanechal Kanice zadlužené. V r. 1663 byl proto proveden odhad zadluženého statku a díky tomu známe alespoň stručný popis kanické renesanční tvrze. Byla to kamenná stavba s vysokými štíty, která měla v přízemí vinopalnu, potravinový sklep a další dva menší sklípky, sladovnu a stáj pro čtyři koně. Vedle kuchyně byly zřejmě v prvním poschodí pokoje, komory a menší sýpka na obilí. Spojení obytných místností s hospodářskými prostorami nasvědčuje tomu, že vrchnost nebydlela na tvrzi stále. Synové Viléma Kanického z Čachrova Vilém Maxmilián a Jan Mikuláš Arnošt však zadlužené Kanice vyplatili a hospodařili na nich společně. Jako poslední z obou bratrů zemřel v r. 1689 Vilém Maxmilián a statek zdědila vdova Markéta z Příchovic a jeho dcera Františka. Obě vládly na kanické tvrzi do r. 1705. Snad ještě Kaničtí přestavěli v druhé polovině 17. století zdejší tvrz na barokní čtyřkřídlý, většinou jednopatrový zámek se čtvercovým dvorem, kolem něhož vedla v přízemí chodbička, otvírající se na každé straně do dvora třemi oblouky. V přízemí byly nízké klenuté místnosti pro čeleď a komory pro různé potřeby, v prvním patře obytné pokoje s rákosovými stropy. V r. 1705 koupil zadlužený statek za 55 000 zlatých František z Kampionu, ale již v r. 1713 jej prodal Marii Markétě Valdštejnové a tak se Kanice dostaly prostřednictvím jejího bratra Františka Josefa Černína k chudenickému panství. V r. 1734 však Kanice koupil Jan Josef Hildprant-Ottenhausen a od té doby zůstaly samostatným statkem až do nové doby. Další majitel Kanic, Josef Jáchym Schmiedtgräbner z Lustenecku, nechal v r. 1765 vybourat přízemní klenby uprostřed severního křídla zámku a postavit pozdně barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, sklenutou dvěma plackami. K další úpravě kanického zámku došlo ještě kolem r. 1870. Celý objekt byl zmodernizován, západní čelní stěna byla zvýšena a přistavěn k ní portik. Také renesanční, barokní a rokokové stropy vzaly za své. Kolem zámku byl nadále udržován větší anglický park, došlo však k rušení rybníků v blízkém okolí.Text: historie
16.9. 2003 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Západní Čechy); Bělohlávek, Miloslav, Dr., Fiala, Zdeněk, prof. Dr. DrSc., Hosák, Ladislav, prof. Dr. DrSc., Pavel, Jakub, Doc. Dr. DrSc., Janáček, Josef, Dr. DrSc., Kotek, Ludvík, prom. hist.;
|
Přihlášení |
