Lovecký zámek se stal oblíbeným sídlem hraběcí rodiny Czerninů, zejména po požáru hlavního sídla na zámku Jindřichův Hradec. Konala se zde i proslulá divadelní představení. Když se Jan Rudolf hrabě Czernin rozhodl po r. 1790 zde pořádat velkolepé parforsní hony na jeleny a daňky, byla kromě přestavby zámku pro tyto účely upravena i zámecká obora. Zejména na podzim sem Czerninové zvali aristokraty z celé habsburské monarchie. Pro účely honů byla zdejší rozlehlá obora rozdělena lesmistrem Jiřím Wachtlem na 33 rovnoběžných alejí, které protínalo téměř v pravém úhlu 22 příčných alejí. V době největšího rozmachu zdejších honů tu bylo chováno až 64 klisen, 8 hřebců a smečka 160 speciálně vycvičených psů. Pestrý život na zámku v té době zaznamenal lesmistr Jiří Wachtel, jehož poznámky inspirovaly Aloise Jiráska při psaní povídky Zahořanský hon. Zkázu jemčinské oboře přinesla ničivá vichřice 26.7.1822, po níž její význam poklesl. Rovněž i zámek nebyl užíván tak často jako před přírodní katastrofou.
Text: historie
4.8. 2014 - Dominia pánů z Hradce,Slavatů a Czernínů,P.Juřík,nakl.Libri,2010, Jaroslav Špiroch
