Předchůdcem zámku byl hrad, který postavili asi páni z Cimburka po obsazení Hranic v roce 1424 a výslovně se vzpomíná roku 1466. Protože se výsledky průzkumů zpracovávají, nelze ho zatím spolehlivě rozlišit od pernštejnského hradu přelomu 15. a 16. století. Ten byl oproti dnešnímu zámku mírně pootočen, předstupoval před městskou hradbu a nejméně ve dvou nárožích měl nakoso postavené věžice. Další dvě byly odkryty v průčelích. Mimo okrouhlé věže byl zjištěn starší nepravidelný věžovitý útvar v SZ rohu. Dvoutraktový palác stál na jihu a zůstaly po něm patrové valeně klenuté sklepy, přičemž jeden má klenbu ve vrcholnici dokonce mírně lomenou. Kvalitu jeho vybavení dokládají nalezené pozdně gotické kachle s figurální a heraldickou výzdobou. Zástavba byla i na severu a krátké východní křídlo ukončovala věž městské brány. Nepravidelný dvůr byl vydlážděn oblázky. Současně se stavbou městské parkánové zdi postavili Pernštejnové v místě předzámčí předhradí, z něhož po požáru roku 1956 a odklizení trosek zůstaly jen dvě bašty s klíčovými střílnami a zpustlé sklepy. Od hradu bylo odděleno zámeckým parkánem a obezděným příkopem. Stály v něm konírny a další hospodářské budovy (pivovar). Odborníci se dlouho dohadovali, kdo postavil ony starší tři křídla. Nyní již víme, že to nebyl Jan Kropáč z Nevědomí. V letech 1553-62 nepochybně přestavěl hrad a předhradí. Z této přestavby pocházejí pískovcové články hojně použité ve zdivu zámku. Zničen byl bohužel 22-člený sobor segmentových nástavců s erbovním vývodem rodu kropáčů a jeho ženy Veroniky z Leskovce.
Samotný zámek však byl po stržení hradu nově založen asi mezi roky 1581-84 Janem mladším ze Žerotína. Severské vlivy uplatněné i na jiných žerotínských stavbách jsou na arkádách patrné. Okolo roku 1590 pokračoval Jan Jetřich z Kunovic, jenž ho do roku 1594 dostavěl do výše prvého patra. Korinstské polosloupky bohatého edikulového portálu mají obdobu ve výzdobě erbu v Račicích, pocházejícího z roku 1590. Po roce 1595 Zdeněk Žampach vyzdvihl druhé patro a provedl další, již zmíněné práce. Vnitřní dokončování pokračovalo za Václava Mola z Modřelic po roce 1612, kdy klenby řady místností piana nobile (oatra) dostala štukovou výzdobu mimořádných kvalit, místy malovanou. Jeden z použitých motivů lví hlavy se v tomto podlaží objevuje i na styku hřebínků kleneb ochozů. Molovu činnost datuje nástavec hlavního portálu umístěný mezi piniové šišky do roku 1615. Portál je novodobou kopií a volutová křídla nástavce byla i původně osazena obráceně. Za Dietrichštejnů proběhla obnova škod z třicetileté války a dále byla věnována pozornost hospodářské funkci sídla. V 19. století proběhly zabezpečovací úpravy, ale obnovou řady oken se také zasloužily o rehabilitaci původního vzhledu. Zmizela však celá řada staveb, která překážela provozu na císařské silnici procházející městem.Text: historie
21.2. 2005 - Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (M. Plaček), jps7
|
Přihlášení |
