Ves Hrabyně se poprvé připomíná k roku 1377, kdy je zmíněna při dělení opavského vévodství.. Ves, tehdy jako knížecí léno vlastnil Jindřich z Bítova (tvrz nedaleko Bílovce). V držení tohoto rodu Hrabině zůstala až do roku 1528, kdy ji Jiří Bítovský z Bítova postoupil Jindřichovi z Fulštejna. Právě v této době je poprvé připomínána i zdejší tvrz.
V roce 1535 získal od Fulštejnů Hrabyni Jindřich Šíp z Bránice a v roce 1565 Jiří Tvorkovský z Tvorkova. Při této příležitosti opět připomínána tvrz. V roce 1647 získává panství Marie Magdalena Sirakovská z Pěrkova a roku 1687 Maxmilián Mistrovský z Nemyšle. Za Arnošta Benjamina Mistrovského byl v Místech hrabyňské tvrze nebo v její těsné blízkosti vystavěn v roce 1756 pozdně barokní zámek. Architektonický ráz stavby byl opožděně ovlivněn tvorbou J. L. Hildebrandta. V roce 1832 koupil od Mistrovských zámek a panství Arnošt Ota Čejka z Badenfeldu, avšak již roku 1837 prodává panství řádu německých rytířů. Ten v roce 1862 – 63 provedl přestavbu zámku. Tehdy byla budova zvýšena o polopatro (původní patro naznačovala zachovalá korunní římsa). Řád byl majitelem zámku až do roku 1939. Zámek již tehdy neplnil sídelní funkci a sloužil jen pro občasný pobyt představitelů řádu a pro správní účely. V roce 1919 byl řádový majetek vzhledem k těsným vazbám řádových představitelů na Habsburky (velmistrem byl i arcivévoda Evžen Habsburský) postaven pod nucenou správu nově vzniklého československého státu. Do roku 1938 bylo patro zámku využito jako měšťanská škola. V roce 1939 nacisti zrušili řád německých rytířů a zabrali jejich majetek. Po skončení války byla na německý majetek uvalena československým státem národní správa a v roce 1946 byl zámek konfiskován. Již v té době však zámek fakticky neexistoval. Na jaře 1945 při bojích o Opavu a Ostravu byl zámek, který sloužil jako lazaret, spolu s celou vsí velmi vážně poškozen a změnil se ve zříceninu. Střecha neexistovala, druhé polopatro bylo částečně zřícené, stejně jako všechny stropy v interiéru. V polovině 50. let byla zřícená hlavní zámecká budova definitivně zbořena a v jejím místě zůstala jen hromada suti. Později byly v prostoru zámku postaveny architektonicky nevýrazné objekty pošty a hasičské zbrojnice. Do současnosti se zachovala část budov bývalého zámeckého dvora, jež jako upravené slouží především hospodářským účelům. Rovněž doposud stojí cenná budova bývalé míčovny (oranžemi, sýpky) na severovýchodě, jež je některými odborníky považovaná za bývalou hrabyňskou tvrz.Text: historie
16.11. 2006 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, Praha 2005
|
Přihlášení |
