Paulínský klášter sv. Jana byl založen v roce 1369 za přispění Michala z Lefantovců (Mihály Elefánti) v osadě Jana křtitele prvně vzpomínané v roce 1355. Osada zřejmě získala název podle nějaké sakrální stavby. Je tedy možné, že zde stával kostel již dříve. Lefantovský klášter se stal prvním paulínským klášterem na území Slovenska a jedním z nejstarších v celém Uhersku. V roce 1530 se před tureckými nájezdy do kláštera stahovaly příslušníci Paulínů z celého Uherska. V roce 1636 až 1687 byl klášter opevněn, ale přesto jej v roce 1708 vyrabovalo císařské vojsko. V letech 1760-1774 byl klášter barokně upraven téměř do současné podoby. V roce 1782 císař Josef II. vydal nařízení, kterým byla činnost paulínského řadů zrušena. V roce 1786 řád natrvalo toto místo opustil.
Později bývalý klášter sloužil jako lazaret pro raněné napoleonské vojáky, poté skladiště. Několikrát byl vyrabován a navíc jej zasáhl požár. V roce 1836 od Správy náboženských nadací chátrající budovu, i s přilehlými majetky, koupil sedmihradský hrabě František Gyulai (1798-1868), pozdější rakousko-uherský ministr války. Jelikož neměl mužského potomka, v roce 1866 adoptoval Leopolda Edelsheima (1826-1893), čímž vznikl základ rodu Edelsheim-Gyulai. Hrabě Leopold Edelsheim-Gyulai (maďarsky Edelsheim-Gyulai Lipót) začal v roce 1894 ruiny kláštera přestavovat na honosný panský zámek. Přestavbu svěřil budapešťskému staviteli Jozefu Hubertovi, který na hlavní římsu nad střední rizalit umístil velký erb. Uvnitř budovy kromě provozních a hygienických zařízení ke změnám nedošlo. Kostel byl však změněn na několik místností. Triumfální oblouk byl zazděn, svatyně rozdělena na dvě podlaží, v přízemí vznikla vstupní předsíň s vchodem pod kulatým balkonem. Z lefantovského revíru o celkové výměře asi 2 000 ha polovinu tvořily souvislé lesní pozemky na západním svahu Tribečského pohoří. Dalším majitelem byl Leopold Edelsheim-Gyulai ml. (1863-1928) a poté jeho syn rovněž Leopold (1888–1981). Na zámku vyrostla jeho dcera hraběnka Ilona Edelsheim-Gyulai. Po konfiskaci majetku v roce 1948 odešel hrabě Edelsheim-Gyulai ml. s rodinou do švýcarské emigrace. Dne 1. června 1948 zde byl zřízen Léčebný ústav pro tuberkulózní ženy. K léčbě plicních onemocnění sloužil až do roku 2010. V současnosti je nevyužitý areál majetkem Specializované nemocnice sv. Svorada Zobor v Nitře, která jej podle zákona nesmí do roku 2024 prodat.Text: historie
9.12. 2018 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://is.vsh.cz/th/f3ba0/bakalarka_oossh.txt, http://www.nlcsk.sk, https://hu.wikipedia.org, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, Turistický lexikon, Eva Križanová, Blanka Puškárová, Šport, Bratislava, 1990 a další
|
Přihlášení |
