Zakladatelem tvrze v Hlavňovicích byl Zikmund Doupovec z Doupova. Nejspíše ji nechal postavit ve druhé polovině 16. stol., neboť podle zprávy z roku 1566 sídlil ještě na Plzeňsku a podle zprávy z roku 1572 se psal již s přídomkem na Hlavňovicích. Když roku 1577 koupil panství Blatná, prodal Hlavňovice Anně Kočové, rozené Bohuchvalové z Hrádku, manželce Dětleba Koce z Dobrše na Volšovech. Hlavňovice zůstaly v rukou potomků Dětleba Koce z Dobrše více než 300 let a to až konce 19. stol. Vzhled tvrze není znám, pouze se předpokládá, že během druhé poloviny 17. století byla nahrazena mladším zámkem. Poslední z rodu, jež držel Hlavňovické zboží, byl Ferdinand Koc z Dobrše, který je převedl na svoji ženu Valérii Kočovou a ta v dubnu 1905 uzavřela smlouvu s dcerou Marií Valérií, provdanou Pelikánovou, které hlavňovické zboží předala. Od roku 1919 do roku 1946 držel statek její manžel Otomar Pelikán. Po roce 1946 mu byl majetek znárodněn a areál poplužního dvora se zámkem pak sloužil již jen hospodářským a bytovým účelům.

Text: historie
28.11. 2007 - L.P. (Úlovec J.: Hrady, zámky a tvrze Klatovska, Libri, 2004)

Hlavňovice leží při silnici II./171 z Běšin do Sušice. Ve směru na Sušici se na konci obce vpravo nachází zemědělská usedlost. Pokud chcete zámek a bývalou kapli spatřit musíte vejít do areálu. Zámek je vidět přímo od vjezdu, nachází se proti němu v jihozápadní části d…

turistické - L.P.

Polohu ani stavební podobu hlavňovické tvrze neznáme a ani se neví, zda nové sídlo bylo ve druhé polovině 17. století postaveno na místě tvrze. Zámek je obdélníková dvoupatrová budova asi 30 x 15 m s průčelím obráceným do dvora, s portálem umístěným uprostřed. Přízemí z…

popis - L.P. (Úlovec Jiří: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl, [A-M], Libri, 2003)