San Lorenzo de El Escorial je letní královské sídlo a klášter. To nechal v letech 1563–1584 vybudovat španělský král Filip II. Na příkaz krále nechal architekt Juan Bautista de Toledo vystavět mohutný palác o délce 207 a šířce 160 metrů. Pro jeho pravoúhlý půdorys se nechal dle legendy inspirovat tvarem roštu, na němž byl svatý Vavřinec, španělsky Lorenzo, upálen. Filip II. tu chtěl vytvořit klášter a královský palác, kam by mohl se svým dvorem utíkat před úpornými vedry z Madridu. Filip II. si přál, aby komplex sloužil současně jako klášter, kde by mohl žít jako mnich. Pozdější vládci vedli daleko méně asketický způsob života, a tak se palácové komnaty rozrostly, a především zkrásněly. Chodby a síně Escorialu zdobí nekonečné množství fresek a obrazů. Španělské impérium mělo také mnoho zlata z Jižní Ameriky. A zlato bylo používáno hojně. Knihovna Escorialu vypadá spíše jako pokladnice. Většinu komplexu zabíraly sakrální stavby, nemocnice, zotavovna a lékárna. V době stavby zámku truchlil Filip II. nad smrtí svého otce, Karla V. a rozhodl se tu vystavět i hrobku španělských králů z rodu Habsburků. Po jejich vymření převzali korunu Bourboni, kteří se zde nechali pohřbívat i nadále. Králové mají svoji vlastní pohřební komoru, vyloženou tmavým mramorem z Galicie. Smějí tam s nimi ležet i některé královny manželky, ale jen ty, které porodily budoucího krále. Ostatní královny, jakož i potomci, kteří nenosili korunu, jsou uloženi o kus dále, v poněkud optimističtějších bílých mramorových sálech a bílých sarkofázích. Úplně specifické pohřebiště pak mají malé děti do jednoho roku. Je několikapatrové a připomíná svatební dort. Hlavní královská komora je už plná. Poslední místa obsadili rodiče Juana Carlose I., prvního krále obnovené španělské monarchie. Ten je zatím naživu, i když už abdikoval ve prospěch svého syna.
Text: historie
4.3. 2021 - Pavel Vítek
Zdroje
https://www.radynacestu.cz/magazin/el-escorial/
|
Přihlášení |
