Na místě hradu pánů z Oseka vznikal po roce 1570 v Duchcově zámek pro Václava Popela v Lobkowicz, který budoval Filip Vlach podle plánů Ulrica Aostaliho. Základ dnešní trojkřídlé budovy zámku však dala až významná přestavba, podniknutá arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomisu. Stavba z let 1675 – 1685 byly vedena podle plánů architekta Jeana Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od nehož pochází i stavba zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie) a snad od léta 1714 František Maxmilián Kaňka. Ten upravil vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů. Pozměnil rovněž podobu bočních křídel, jejich ukončení a propojení mřížovou zdí se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Kaňka nepochybně přistavěl také dlouhé křídlo s konírnami, budoval zahradu nově obohacenou o vodní díla, jejíž první podobu patrně navrhl František Schor. V zahradě vznikl podle Kaňkova návrhu panský špitál s ústřední polygonální kaplí Nanebevzetí Panny Marie, zbořený v roce 1959 pod záminkou údajného nálezu uhlí pod špitálem. Vzácná Reinerova freska ze špitální kaple byla přenesena do nově vystavěného pavilonu. Další významné zásahy proběhly až v letech 1812 – 1818 za Josefa Karla z Valdštejna, kdy byly upraveny vnější fasády do střízlivější klasicistní formy. V roce 1816 byla rovněž přeměněna zahrada v anglickém stylu.
Duchcov snad nejvíce proslavil pobyt Giacoma Casanovy (785 – 1798), který na zámku sloužil na sklonku svého bouřlivého života jako knihovník a také zde zemřel a je pochován. Na zámku však pobýval i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Ludwig van Beehoven, Fryderik Chopin, Josef Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart.Text: historie
2.8. 2002 - WEB SPú Ústí nad Labem
|
Přihlášení |
