Hrad v Dublinu stojí v centru milionového hlavního města Irska. V městské zástavbě se tak ztrácí původní podoba místa. Jméno Dublin pochází z irského Dubhlinn, což v překladu znamená Černá tůň. Tato tůň se nacházela na řece Poddle u jejího soutoku s řekou Liffey. Obě řeky odděloval nevysoký terénní hřbet zvaný Lískový hřbet (Hazelwood Ridge). Řeka Liffey jej lemovala na severní straně a řeka Poddle na straně jižní. Jejich soutok byl u východního konce hřbetu. Právě zde, na východním konci hřbetu nad onou Černou tuní, stojí dnešní hrad. Tůň dnes již ale neexistuje, byla dávno vysušena. Navíc řeka Poddle je dnes vedena podzemím.
Na protějším břehu Černé tůně naproti Lískovému hřbetu vznikla v prvních stoletích našeho letopočtu první keltská osada Dubhlinn. Ta plně využila svou polohu k říční a námořní dopravě. Moře tehdy sahalo až k soutoku obou řek. Další osada, Baile Átha Cliath, vznikla na křižovatce cest v nejvyšší západní části Lískového hřbetu. Takhle osídlení vypadalo v 1. pol. 9. stol. za příjezdu Vikingů. Právě Vikingové jsou považováni za zakladatele moderního Dublinu. Celou okolní oblast si rychle podmanili a v prostoru mezi oběma původními osadami postavili první opevněné město. To zaujalo strategicky nejvýhodnější polohu na východním konci Lískového hřbetu nad soutokem řek. Město bylo obehnáno hradbou. V roce 1169 začala normanská invaze do Irska. Dne 21. 9. 1170 Normani dobyli Dublin. Mnozí Vikingové z města uprchli na svých lodích. Dne 11. 11. 1171 dorazil do Dublinu král Jindřich II. Anglický za účelem zajištění své autority nad celým Irskem. Od toho dne až do 16. ledna 1922 byl Dublin po dobu 751 let hlavním sídlem anglické vlády v Irsku.Text: historie
20.9. 2016 - Pavel Semple
Zdroje
(Peter Costello, Dublin Castle in the life of the Irish nation, Wolfhound Press Ltd, 1999)
|
Přihlášení |
