Dolní Soběšovice

Ves vznikla již ve 13. století a připomíná se v soupisu příjmů vratislavského biskupství v roce 1305 (apud Sobnonem). Jeden z prvních záznamů o obci pochází z roku 1227, kdy se již připomíná dolnosoběšovický dvůr, na němž hospodařil Soběk, řečený Střela, který je pokládán za prvního kolonizátora a uspořadatele Soběšovic, od něhož i údajně pochází pojmenování obce.

V letech 1580–1598 se poprvé rozlišují Horní a Dolní Soběšovice. Majitelé alodního statku se po nabytí Dolních Soběšovic později označovali jako Sobišovští z Šinovic, Šenovic či Šonovic. V prostoru pozdějších Horních Soběšovic si založili své rodové sídlo. Roku 1545 byly Soběšovice majetkem Jana Hnojnického, příslušníka starých vladyk stejné krve a stejného znaku s Tluky z Tošanovic. V roce 1573 drželi statek bratři Kašpar a Kryštof Šobišovští z Šinovic a současně bratři Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel Šípové z Bránice. V letech 1580 - 1598 je tu Jeremiáš Šobišovský z Šinovic. Současně drželi Dolní Soběšovice Bedřich, Jiří, Frydrych, Jindřich a Karel bratři Šípové z Bránice. Dolní Soběšovice držel roku 1602 Jiří Bibrštejn z Bojišova, v roce 1610 polovinu Dolních Soběšovic, Jan Foglar ze Studené Vody a v roce 1616 Adam Scipion z Kretčína. Roku 1668 Jáchym Kyselovský z Kyselova, kolem roku 1670 Adam Golkovský z Golkovic a v roce 1695 Kateřina Františka Lipovská z Balře, rozená Osecká z Oseka. Od ní v roce 1704 získal Dolní Soběšovice Václav Vilém Pelhřim z Třánkovic, po něm následoval roku 1723 Karel Bedřich Křídlovský z Křídlovic, který získal i Horní Soběšovice. Rod pak vlastnil Horní i Dolní Soběšovice do sklonku 18. století. Zda se, že právě některý z příslušníků rodu Křídlovských z Křídlovic zde zbudoval někdy ve druhé polovině 18. století nad levým břehem Lučiny dvůr a nevelký klasicistický zámek, který byl jeho součástí. Roku 1723 prodal Karel Křídlovsky z Křídlovic celý statek Evě Zuzaně Ozorovské a ta pak za 2 800 tolarů Janu Filipovi sv.p. ze Saint Genois. Roku 1739 tu seděl Ignác Spens z Boden a v roce 1766 Karel Křídlovský z Křídlovic. Ten prodal celý majetek Harasovským z Harasova. Na počátku 19. století byla majitelem zámku rodina Kasperlíkova a Josef Gus. Ve třicátých letech vlastnil již spojené Soběšovice jistý Bernard Primus a od jeho nástupců získal Dolní Soběšovice roku 1881 Jan Chadraba a po něm o dva roky později manželé Josef a Marie Chadrabovi. Po smrti Josefa Chadraby v roce 1906 zůstal celý statek Marii Chadrabové. V roce 1914 koupila velkostatek v Dolních Soběšovicích Pozemková banka v Moravské Ostravě. Pak se majitelé rychle střídali - manželé Brančíkovi, František Chrastina, manželé Beránkovi a další, až v roce 1920 koupili velkostatek manželé Michal a Marie Kurowští a Jan a Kateřina Rabinovi. V roce 1945 byla na velkostatek uvalena národní správa a objekty přešly později do majetku státu. Dvůr spolu s bývalou zámeckou budovou byl využíván pro potřeby místního JZD, které nechalo objekty zpustnout, protože již bylo rozhodnuto o jeho zatopení vodami přehrady. Před rokem 1960 byl zámek i dvůr zbourán a místo, kde stávaly, bylo zatopeno vodou z nově zbudované Žermanické přehrady.

Text: historie
7.3. 2005 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
podle J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek - Místek 2006