Nejstarší zmínka o vsi Dobřenice je z r. 1339, kdy se připomínají Zdeněk a Bohuněk z Dobřenic. Tento rod je pozoruhodný tím, že držel tvrz a později zámek Dobřenice, s malou přestávkou v pobělohorské době až do r. 1863.

Z původní tvrze zůstaly po třicetileté válce pouze rozvaliny. Bojislav Dobřenský z Dobřenic, který jako velitel braniborského vojska se rozhodující měrou podílel na porážce Turků u Vídně r. 1683 byl pro své služby císařem, spolu se svým strýcem Rudolfem Dobřenským povýšen do panského stavu. Pravděpodobně Ferdinand Rudolf Dobřenský z Dobřenic dal na místě původní tvrze postavit po r. 1693 barokní zámek.
R. 1863 byly Dobřenice exekučně prodány v dražbě a koupil je Karel Daniel Weinrich, který dal část starého zámku zbořit. Na zbytku původního zámku byla kolem r. 1900 provedena nástavba. V letech 1865 – 1868 postavil Weinrich na pozůstatcích zbylého zámku jednopatrovou vilu, nový zámek.
Před zámkem je brána se sochami lvů, pocházející z 20. století.
V padesátých letech byl zámek sídlem šlechtitelské stanice Výzkumného a šlechtitelského ústavu řepařského.
Nyní je v zámku a v přilehlých hospodářských budovách umístěna jezdecká škola a chov koní.

Text: historie
24.11. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984