Ves, kdysi zvanou maďarsky Ujfalu (Nová Ves), vlastnili členové dnes již vymřelého rodu Diviackých (slovensky Diviackovcov, Divékyovcov). Některé zdroje uvádějí že Diviacští svůj název převzali od Diviacké Nové Vsi, pokud ano, můžeme je tedy nazývat také "Novoveskovci (Novovesští)", což v překladu z maďarštiny znamená i název rodu Ujfalussy (je dost možné, že se nejednalo o nový rod s Divackými spřízněný, ale že se takto Diviacští časem psali). Jiné zdroje však uvádí že Diviacští pocházeli z nedaleké vsi Diviaky nad Nitricou a do Nové vsi přenesli své hlavní sídlo někdy ve 14. století, čemuž napovídá i jejich predikát. Nasvědčuje tomu i existence tvrze ve vsi Diviaky v 11.-13. století. Nabízí se dokonce možnost že Nová Ves získala přídomek Diviacká právě podle rodu z Diviak. Ve 14. století Diviacští měli již tvrz v západní části Diviacké Nové Vsi. Při pozdější rodové dělbě se majetek rozdělil mezi rody Ujfalussy (Ujfalussyovci, Ujfalussiovci, Ujfalušiovci) a Rudny (Rudnayovci).

Původně zřejmě opevněný renesanční kaštěl (zámek) u východního okraje vsi nechal kolem roku 1610 vybudovat právě některý z příslušníků šlechtického rodu Ujfalussy. Je možné, že oním stavitelem byl Andrej Ujfalussy s manželkou Annou Ostrožičovou, jenž je zmiňován v roce 1613 jako přísedící královské soudní tabule. V 30. letech 19. století bylo sídlo empírově upraveno. Zřejmě někdy v té době byl zřízen přírodní park. Ujfalušiové z Diviacké Nové Vsi vymřeli po přeslici v první polovině 19 století. Poslední příslušnicí rodu byla Gabriela Splényiová-Ujfalussyová, iniciátorka selské vzpoury proti Rudnayům z pomsty za prohraný majetkový spor. Po její smrti je osud sídla na čas neznámý. Později zámek sloužil jako byty. V současnosti je v soukromém vlastnictví a je užíván asi jako obytný dům.

Text: historie
17.7. 2017 - Luděk Vláčil

Zdroje
Hrady, zámky a kaštiele na slovensku, E. Križanova a B. Puškova, Šport, Bratislava 1990, http://slachta.kosztolanyi.com, http://www.diviackanovaves.sk, a další