Czocha

Hrad zbudovaný na počátku 14. století na vysokém žulovém ostrohu nad levým břehem řeky Kwisy stojí dnes nad vodním dílem Leśnianské přehrady. Na jihu je ostrožna oddělena mohutným příkopem, na ostatních stranách spadají prudké svahy k řece.

Předhradí na jihu za příkopem obcházela přístupová komunikace ze západu. Původní hrad, uzavřený v novější zástavbě, prozrazuje hlavně mohutný válcový bergfrit. Ten je přiložený zevnitř k na jihu zesílené štítové zdi v pravoúhlém jihozápadním nároží – mohl tak kontrolovat předpolí s příjezdovou cestou, šíjový příkop s mostem i bránu v západní hradbě. Dnes je ukončen dvojitou kopulovitou helmicí a obklopují ho třípodlažní budovy z poloviny 17. století s novorenesančními štíty. Hrad byl původně jednodílné dispozice ve tvaru obdélníka, palác stál v severní části staveniště a podle tloušťky zdí šlo o velkou věžovitou stavbu kosodélníkového půdorysu cca 15x20 metrů. Později byl značně přestavěn a nyní má čtyři podlaží, z nichž první dvě je možné považovat za původní raně gotické. Má sedlovou střechu s vysokými bočními štíty a s centrálním komínem. V prvním podlaží je místnost s lomenou valenou klenbou, ve druhém tzv. Rytířský sál zaklenutý křížovou klenbou. Z původního hradu se zachovaly i relikty hradeb v novějších budovách. V renesanční fázi přestaveb zaplnila místo mezi palácem a malým nádvořím další obytná čtyřpodlažní budova se sedlovou střechou a zdobnými štíty. V její východní části je Velký sál s trámovým stropem a honosnou výzdobou. Západně od něj je knihovna, v horních poschodích jsou ložnice. Na východě a jihu malého nádvoří stojí čtyřpodlažní renesanční zástavba s mansardovými střechami a novorenesančními štíty se třemi řadami mělkých arkád. Jižní vstupní vestibul je klenutý, stejně tak chodba v západní části. Ve východní části je Malá jídelna, široké schodiště vede do tzv. Velké jídelny. Hlavní brána s erbovní výzdobou Nostitzů je dnes na jihu a vede k ní vysoký most. Západní portál je renesanční s korintskými pilastry. Mladší opevnění se skládá z branských stavení na jihozápadě, nízké bašty vedle mostu a bastionu na jihovýchodě. Dnešní podobu získal hrad při poslední puristické přestavbě v letech 1909–14 pod vedením Bodo Ebhardta, který mu vtiskl romantický goticko-renesanční historizující vzhled. Budovy paláce byly zvýšeny a dostaly vysoké pseudorenesanční trojúhelníkové štíty, instalovány byly četné arkýře a krakorce, pořízena sgrafitová výzdoba. Úpravami prošly i interiéry – malby provedl profesor Max Koch, výplně oken vitrážista Eduard Stritt, byly instalovány vlašské krby apod.

Text: popis
22.6. 2007 - Ivka