Choltice

Prvním majitelem panství byl Beneš z Choltic, zmiňovaný r. 1285. Patrně na konci 13. nebo počátkem 14. století zde byla postavena tvrz, která se přímo zmiňuje až r. 1379 při rozdělení vsi na dva díly, po kterém Jindřich Lacembok z Košumberka prodal svou polovinu panství a tvrze Janovi z Lipky. Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda (poté Choltičtí z Újezda) koupili obě poloviny panství koncem 15. století. Rod Boubínských byl prvním větším rodem, který Choltice vlastnil. Po roce 1532 jedna zadlužená polovina panství změnila několikrát majitele, až obě poloviny panství koupil v letech 1541 a 1542 Jiřík Gerštorf z Gerštorfu (Gersdorfu), podkomoří království Českého.

Gerštorfové přestavěli patrně v 2. polovině 16. století tvrz na renesanční zámek, který měl údajně věž, a žili zde až do roku 1623. Jako přívrženci Fridricha Falckého, tzv. Zimního krále, opustili Gerštorfové po bitvě na Bílé hoře království a jejich majetek byl zkonfiskován. Roku 1623 choltické panství koupil Kryštof Šimon z Thunu. R. 1634 byl zámek vyrabován za švédského tažení, poté zřejmě zpustl. Po Kryštofu Šimonovi vlastnil thunovská panství Jan Sigmund Thun a jeho tři nejmladší synové se stali zakladateli thunovských majorátů, z nichž Romedius Konstantin založil majorát Choltice. Když se Romedius Konstantin z Thunu ujal správy majetku, byl původní zámek po Gerštorfech neobyvatelný. Po dohodě s ostatními příslušníky rodu nechal vystavět nové rodové sídlo. Zámek je raně barokní stavbou s doznívajícími prvky renesance, vznikal mezi lety 1683 – 1678. V odborné literatuře se soudí, že podobu zámku navrhl architekt Rossi de Luca z Pisy, a že stavbu a vnitřní výzdobu provedl Antonius Nuvolone (bohatá štuková výzdoba zámku a kaple). Nový zámek byl postaven na místě původního renesančního objektu, který byl zbořen. Původní zdivo zachováno v asymetricky položeném rizalitu na západní straně zámku. Přízemní budova tzv. Starého zámku je pravděpodobně zbytkem předhradí, zmiňovaného r. 1558 – opěrná zeď snad se zbytkem bastionu, s podnoží osmibokého arkýře na konzolách (EČT). Nově budovaný zámek měl mít podobu čtverce, jehož 3 strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Kvůli nedostatku finančních prostředků nebyla stavba dokončena dle původního plánu, v podstatě byla postavena jen polovina projektované stavby včetně kaple sv. Romedia, vestavěné v jižním křídle zámku. Kaple je osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami a píšťalami přerušovanými vinnou révou s andělíčky. Pilastry přecházejí nad mohutnou římsou v polosloupy s korintskými hlavicemi do kopule, která je zakončena obdélníkovou lucernou. Největší raritou kaple jsou zde umístěné postavy známých kacířů – Ária, Šimona čaroděje, Jeronýma Pražského, Mistra Jana Husa, Manesa, Nestoria, Luthera a Kalvína. Thunové byli přísnými katolíky. Zámek byl dostavěn již roku 1670, kaple zřejmě nebyla dokončena úplně. V roce 1678 se dokončuje vchod do kaple s toskánskými sloupy a balustrádou a tento rok je zřejmě i rokem ukončení stavby. Kaple sv. Romedia je jednou z nejhezčích raně barokních staveb u nás. Na místě hradeb a příkopů byl založen rozsáhlý anglický park. Roku 1763 byl zámek opravován (bez výrazných úprav). Roku 1795 vypukl požár, který poničil střechy zámku a zcela zničil střechu kaple - vše bylo vzápětí opraveno. R. 1880 byly provedeny menší opravy včetně úpravy nádvoří. Rod Thunů vlastnil Choltice s desetiletou přestávkou až do roku 1945. V dubnu r. 1945 opustila Choltice spolu s ustupující německou armádou manželka posledního majitele panství JUDr. Leopolda Thuna, který zemřel v roce 1944. Jejich majetek byl na základě Benešova dekretu zabaven a obec získala v roce 1946 zámek i s přilehlou oborou. Roku 1946 bylo na zámek umístěno vlastivědné muzeum, r. 1947 zde byla otevřena ozdravovna mateřských škol. Od r. 1991 je zámek spravován obecním úřadem Choltice, je přístupný veřejnosti a nabízí možnost prohlídky řady zajímavých expozic.

Text: historie
22.6. 2006 - Pavel Vítek

Zdroje
doplněno redakcí dle Encyklopedie českých tvrzí I., kolektiv autorů, Argo 1999; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6., kolektiv autorů, nakl. Svoboda 1989; Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Pavel Vlček, Libri 1999