První zprávy o Chlumínu, nazývaném v pramenech též Klomín, pocházejí z let 1310 – 1332, kdy byl v držení pražské patricijské rodiny Velfloviců. Chlumín byl tehdy městečkem, v jehož středu stála patrně nepříliš rozsáhlá tvrz, o jejímž původu se žádné spolehlivé zprávy nezachovaly. Velflovici se před r. 1344 Chlumín rozdělili na několik dílů a zdejší zboží bývalo rozděleno až do začátku 15. století. V r. 1420 udělil král Zikmund Chlumín Václavu Myškovi z Hrádku, od jehož dědiců získali r. 1507 městečko Šelmberkové a poté jejich nástupci Krajířové z Krajku a na Mladé Boleslavi. Kunrát z Krajku prodal městečko kolem r. 1529 obci Většího Města pražského. V té době již nebyla chlumínská tvrz obývána a postupně pustla; příkopy byly napuštěny vodou a užívány jako rybník.
Po porážce odboje proti Ferdinandu I. r. 1547 zastavil král Chlumín Anně z Biskupic, manželce Adama Lva z Rožmitálu. Později jej získali Kyšperští z Vřesovic (uvádějí se zde v l. 1559, 1602 – 1643), kteří na místě zpustlé staré tvrze vystavěli novou, renesanční tvrz, později v pramenech nazvýanou zámkem. V příštích desetiletích se v jeho držení vystřídala řada majitelů, kteří zde však většinou nesídlili a objekt postupně propadal zkáze. V l. 1675 – 1726 patřil Chlumín Udrčským z Údrče, kteří na přelomu 17. a 18. století zámek barokně přestavěli. V přízemí i patře byla prolomena další okna a celý objekt, postavený téměř výlučně z kamene, dostal nové omítky. Barokní přestavba ponechala objektu původní půdorys a podle dnešního stavu lez soudit, že nebyla prováděna se vší důsledností, neboť některé renesanční prvky (ostění, okna) zůstaly netknuty. Další úpravy zámku, kostela a kaple byly prováděny i v 18. století, za nástupců kněžny Anny Marie Toskánské, která Chlumín koupila v r. 1726 od Karla Evžena Údrčského z Údrče. V r. 1802 zřídili tehdejší majitelé Chlumína, Chytkové, na zámku školu, do níž místní mládež chodila až do začátku 20. století, kdy byla v obci postavena nová školní budova. Současně zde bylo sídlo farního úřadu. Po r. 1945 sloužil chlumínský zámek k obytným a hospodářským účelům státního statku. V současné době jsou zde prováděny stavební úpravy pro budoucí využití objektu který má sloužit jako depozitář Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Z původního zařízení interiéru se zachovaly pouze dveře s rokokovými figurálními malbami.Text: historie
14.2. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy