Čestice

V r. 1815 koupil čestické panství c.k. komoří a major rakouské armády Karel hrabě Rey, který do Čech utekl před francouzskou revolucí a před zmatky napoleonských válek.

Narodil se r. 1775 na francouzské Riviéře v Monaku, po revoluci emigroval do Rakouska a do r. 1815 dosáhl hodnosti majora v rakouské armádě. V Čechách se usadil v r. 1804, kdy koupil zámek Mitrovice u Sedlce, a po několika dalších pokusech zakotvil v Pošumaví. Od r. 1807 sídlil v Lčovicích u Vimperka i se svou manželkou Doroteou, rovněž francouzskou šlechtičnou z rodu Berteuil. Oba manželé si oblíbili malebný podhorský kraj, tolik odlišný od prosluněných plání jižní Francie, a svůj značný majetek se rozhodli použít k zvelebení především nově koupeného čestického panství. Nákladem 100 000 zlatých opravili zdejší zámek a v r. 1817 se do něho natrvalo s celou rodinou přestěhovali a trvale v něm žili. Karel hrabě Rey zrenovoval také hospodářské budovy kolem zámku, koupil tehdy vzácné a drahé zemědělské stroje a s velkým nákladem zvelebil na panství zemědělskou půdu a zavedl chov ušlechtilého dobytka. Cesty spojující panství s okolím, dal hrabě opravit a rozšířit a podél nich vysázet topolové aleje. Hrabě Rey vůbec stromy miloval a sázel je všude, kde to bylo možné. Především okolí zámku zkrášlilo množství nových lip, z nichž některé jsou tu dodnes. Všechny aktivity přinášely místním lidem výdělek a to byla v krizové době po dlouhých letech válek skutečná pomoc. V krutých zimách na zámku živili chlebem a sytou polévkou až 30 chudých a hraběnka Dorotea na své náklady vydržovala při škole kroužek ručních prací pro místní dívky. Právě Dorotea Reyová se nejvíce zasloužila o úplnou přestavbu a obnovu chátrajícího poutního areálu na čestické Kalvárii. Uprostřed vznikla klasicistní kaple Povýšení Svatého Kříže s představěnou sloupovou předsíní se čtyřmi čelními a šesti bočními sloupy a kolem ní další čtyři výklenkové kapličky. Nedaleko v lese si mohli poutníci prohlédnout dřevěnou poustevnu, která vyrostla na místě skutečného útulku v pobělohorské době. Velké a dalekosáhlé stavby a moderní reformy hospodaření však francouzský šlechtický pár po několika letech finančně vyčerpaly. Karel Rey sice vlastnil železárny u Kamenice nad Lipou, ale ve svých finančních transakcích nebyl zdaleka tak úspěšný jako ve svých aktivitách na čestickém panství. Brzy se značně zadlužil a nepomohlo ani převedení panství na manželku Doroteu v r. 1826. Již v r. 1827 musel Čestice bohužel opustit. Do smrti nepřestal doufat, že se do malebného Pošumaví vrátí. Jeho konec však byl velmi smutný. Dluhy, nevydařené finanční operace, snad i pochybné spekulace a účast na nějaké akci, která poškodila stát, zapříčinily jeho pád. Přišel téměř o veškerý majetek a z dosud nejasných důvodů byl i vypovězen ze země. Zbytek majetku převzala manželka, která mohla v Čechách zůstat, a z toho vyplývající časté odloučení manželů ještě přispělo k neradostnému závěru Reyova života. Toulal se potom po Itálii a nakonec skončil ve značném nedostatku v rodné Francii.

Text: historie
28.7. 2009 - S použitím článku pana Františka Kubů, historika Prachatického muzea. Jaroslav Špiroch