Renesanční zámek v Červené Řečici prošel velmi složitým stavebním vývojem, což se projevilo i na jeho komplikované půdorysné dispozici.
Dnešní areál, přestavěný z gotického hradu, má protáhle šestiúhelnou pravidelnou dispozici. Je tvořen celkem šesti na sebe navazujících budov, které tak vytvářejí dvě nádvoří. Hrad byl původně obklopen vodním příkopem, dodnes z části dochovaným, který byl napájen jednak z nedalekého rybníka a také okolním bažinatým terénem. Před severním průčelím pak doplňoval obranu mohutný vnější val. Průčelí je spojeno s komunikací pomocí kamenného mostu, který zde byl zbudován v roce 1675 na místě dřevěného padacího. Vstupní brána do zámku je zdobena znakem arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna, na kterém je patrný letopočet 1675. Toto obytné křídlo, společně s vedlejším traktem, který obrací své průčelí na východ, bylo postaveno na počátku 17. století. Průjezdem se přichází na první nádvoří. Zde se nachází gotickorenesanční trakt, pocházející z 16. století, který je tvořen třemi budovami. Z jižní vystupuje hranolovitá hodinová věž. Na tuto budovu pak směrem na sever navazuje druhý trakt s renesančním arkýřem, který nesou kamenné krakorce se znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky Žofie z Nečtin. Z vedlejšího západního traktu, který zasahuje do druhého nádvoří, pak vyčnívá hláska elipsového tvaru. Následuje spojovací chodba, která je pokračováním západního křídla a zároveň spojuje severní a jižní stranu nádvoří. Její vnější stěny jsou bohatě zdobeny sgrafity. Směrem do prvního nádvoří jsou vymalovány znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky. Ve výsečích lunetové římsy jsou umístěna poprsí deseti zatím neznámých osob. Pod prostředním výjevem si můžeme přečíst výrok „Bděte, neb nevíte dne ani hodiny“. Západní stěnu, směrem do druhého nádvoří, pak zdobí sgrafita ve třech úrovních. V lunetových římsách jsou umístěna poprsí znázorňující světce sv. Jakuba Menšího, sv. Mikuláše, sv. Bartoloměje, sv. Petra, sv. Pavla a sv. Jana Křtitele. Mimoto římsa dále pokračuje v půdních prostorách, kde byla při přístavbě nového traktu ponechána včetně figurální výzdoby. Pod římsou jsou pak postavy andělů s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Spodní část stěny zaujímá pás se zobrazením vozového spřežení a průvodu dam na koních. Převládá zde myšlenka, že v severozápadním křídle, do kterého chodba ústí, byla kdysi zámecká kaple. Tuto domněnku potvrzují nejen výjevy svatých, ale také věž, která vystupuje nad severní část příkopu. Západní křídlo na druhém nádvoří uzavírají po obou stranách osmiboké bašty, na kterých jsou patrné gotické prvky. Z této části zámku se do dnešních dnů dochovalo pouze obvodové zdivo. Vedle jižní bašty je zazděná brána, která byla dříve opatřena padacím mostem a sloužila jako druhý východ z objektu. Od ní se směrem na západ táhne obvodová zeď ke čtyřboké obranné baště, kde kdysi bývala hladomorna. V přízemí této věže je v podlaze čtvercový otvor o hloubce přibližně sedm a půl metru. Do něj byli vhazováni zajatci, kteří zde tak nalezli nejen vězení, ale i hrob. Svědčí o tom provedené výzkumy, při kterých bylo nalezeno několik lidských koster. Jihozápadní křídlo, které uzavírá nádvoří na východní straně, je v přízemí opatřeno nepravidelnými arkádami. Nad nimi probíhá přes celé první patro dřevěná pavlač. Na objektu se doposud dochovalo mnoho cenných detailů. Zdi budov obrácených do hradního příkopu nesou kamenné krakorce. V několika nadokenních římsách jsou vytesány znaky Šebestiána z Leskovce a Žofie z Nečtin. Nad vstupem do spojovacího koridoru je tesaný znak arcibiskupa Arnošta Harracha. Rovněž sgrafita na spojovací chodbě se dochovala v poměrně dobrém stavu, ale zde sehrálo významnou roli jejich restaurování koncem 90. let 20. století. Není vyloučeno, že při tomto zásahu nebyla sgrafita obnovena v původní podobě. Za zmínku také stojí, že přízemí a první patro zámku, dále místnosti západního a severozápadního křídla, jsou opatřeny valenými klenbami. Spojovací chodba se sgrafitovou výzdobou klenbou hřebínkovou hvězdicovou. Doposud neprozkoumanou částí objektu jsou sklepy. Ty se v některých partiích mění v chodby. Část jich je také zatopena. Uprostřed prvního nádvoří je studna, která je však zasypaná. V interiérech, který je jinak zcela zdevastován, se v jižním traktu zachoval renesanční krb zdobený znaky Šebestiána z Leskovce a jeho manželky Žofie s vytesaným letopočtem 1560. V severním traktu jsou dochována empírová kachlová kamna - jedna z nich byla po roce 1992 odcizena.Text: popis
19.12. 2010 - Ondřej Drlík (ondrej.drlik@seznam.cz)
