ČEMINY.

Čeminy (u Touškova) patřily ve 13. století klášteru Kladrubskému, ale ve 14. století byly na několik (asi šest) vladyčích statků rozděleny. Roku 1354 připomínají se držitelé tři, totiž Prkoš, Stanislav, syn Prostějův, a Mikuláš, z nichž první a třetí též r. 1360 se čtou. Mladota, syn Prkošův, stal se r. 1357 kaplanem na hradě Krasikově, ale dlouho tu nevydržel. Roku 1379 neseděl na Čeminech ani jeden ze jmenovaných. Sice se připomínají r. 1382 Vilém, r. 1389 Habart, jenž učinil nadání pro Touškovský kostel, a r. 1411 Bušek Klenovec, který téhož roku Honozovice koupil. Po Zachaři z Čemin odumřel r. 1414 dvůr, jejž si Prokop Klatovský vyprosil. V l. 1429-1469 vyskytuje se často Jan Rous z Čemin, jenž byl ve službách Rožemberských a v Čeminech nic neměl; Čeminy samy dostaly se v držení pánů z Gutšteina. Jan z Gutšteina († j. r. 1521) prodal dvůr a ves Čeminy Oldřichovi z Čichalova, jehož syn Jindřich se ke r. 1542 ve dsky zemské vložil. Prodal je nějaký čas potom a do r. 1554 vystřídali se na nich Petr z Roupova a Jiří Zvěst z Ejstebna. Roku 1554 dostaly se Jivanovi Podmoklskému z Prostiboře. Tento zemřel nedlouho po r. 1576, vystavěv teprve tvrz při dvoře. Později měl dva díly statku Oldřich Chlumčanský z Přestavlk, a ostatek patřil Evě Broumové z Prostiboře. Oldřich prodal díl svůj (1605) Janovi Ondřejovi Černínovi z Chuděnic. Syn tohoto Jan Karel nechtě v zemi zůstati, pro víru se vystěhoval. Před tím (1628) prodal Čeminy sestře své Evě Kateřině, vdané později Harantce. Po její smrti dostaly se Čeminy (1658) strýci Humprechtovi Protivovi, od něhož postoupeno (1665) Janovi Heřmanovi Černínovi. Po tomto následoval r. 1667 Vácslav Rudolf z Treufelsu, měšťan Plzenský, a když nedlouho potom zemřel, klášter Kladrubský Čeminy (1670) od vdovy koupil. Klášter držel statek ten až do zrušení (1785).

Text: historie
12.9. 2020 - August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze české, kniha 19