Dějiny Častolovic sahají do počátku 14. století, kdy zde stála vodní tvrz, pravděpodobně založená Častolovem z Ronova. Není zcela jisté, kde se původní tvrz nacházela, obvykle se předpokládá, že stála na návrší zvaném Skalka naproti dnešnímu zámku, v místech, kde dnes stojí barokní kostel sv. Víta.

V roce 1342 udělil Jan Lucemburský na žádost Půty z Častolovic obci městská práva. Z této doby tedy pocházejí první prokazatelné písemné doklady o tvrzi. Pánové z Častolovic vlastnili tvrz až do roku 1435. O pět let později jí od matky posledního majitele Půty III. získává Hynek Krušina z Lichtenburka, jedna z významných postav husitských válek. Od roku 1454 patří tvrz zemskému správci, pozdějšímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Jeho syn Jindřich z Minsterberka jí v roce 1495 prodává Vilému z Pernštejna. Častolovice se stávají součástí panství Potštejn. Za vlády Pernštejnů (postupně Vilém 1495 - 1521, Vojtěch 1521 - 1534, Jan 1534 - 1548 a Jaroslav 1548 - 1556) tvrz začíná chátrat. Vzhledem ke stále se zhoršující finanční situaci pánů z Pernštejna je Jaroslav nucen panství roku 1556 prodat rýnskému kurfiřtovi Arnoštovi. Ten poměrně záhy, již roku 1559 panství prodává Jindřichovi z Regeru. Ten zde vystavěl malý raně renesanční zámeček, který je ale jíž v době, kdy se panství dostává do majetku královské komory (roku 1575) uváděn jako pustý.

Od královské komory panství kupují bratři Jan, Vilém a Jiří z Oppersdorfu. Oppersdorfové přišli do Čech z Hlohovska ve Slezsku. Postupně získává podíly svých strýců Jiřího syn Bedřich. Ten zhruba okolo roku 1600 nechává obnovit a rozšířit zpustlé sídlo Jindřicha z Regeru. Když v roce 1615 umírá, je pohřben v místním kostele. Za vlády jeho syna Oty z Oppersdorfu zde pobýval Bohuslav Balbín. Roku 1684 panství získal Tomáš Černín z Chudenic, syn Humprechta Jana Černína. Ten ale již po deseti letech roku 1694 vzdálené panství prodává nejvyššímu pražskému purkrabímu Oldřichu Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Ten v roce 1701 vytvoří z panství Častolovice a Zásmuky (které získal Adolfův otec Jan Rudolf) tzv. fideikomis, tedy nedělitelné panství, které získával nejstarší ze synů zdejší větve rodu. Šternberkové žili na zámku až do roku 1948, kdy poslední majitel Leopold Sternberg o zámek a rodinný majetek vinou zestátnění přišel a i s rodinou (manželkou Cecilií a dcerou Dianou) emigroval do USA a posléze na Jamajku, kde roku 1957 zemřel. V roce 1992 na základě restitucí získala majetek včetně zámků v Častolovicích a Zásmukách zpět dcera posledního majitele Diana Franziska Phipps-Sternbergová (*1936, Vídeň), která v současnosti na zámku žije.

Výraznější úpravy se zámku vyhnuly. Po roce 1858 nechal Jaroslav ze Šternberka zámek upravit novogoticky. Poměrně necitelná přestavba zasáhla i některé cenné části renesanční freskové výzdoby. Na počátku 20. století nechal Leopold Albert Sternberg novogotické fasády odstranit a pokusil se vrátit zámku původní renesanční podobu. Některé novogotické prvky ale odstraněny nebyly a jsou dodnes patrné zvnějšku i v interiérech. V 18. století byla v nádvoří vybudována barokní kašna. Zámek je obklopen 42 ha parkem.

Text: historie
3.8. 2012 - Jan Malý, August Sedláček: Hrady zámky a tvrze Království Českého, Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků, Jiří Václavík: Častolovice