Nejstarší stavební fází hradu je nepravidelně oválná masivní vysoká pozdně románská věž hradu, která mu dodnes dominuje. Průměr věže je takřka 11,5 m a na jihozápadě je protaženo do zaobleného klínu. Její starobylosti nasvědčuje hlavně masivní a do nepravidelně zaobleného tvaru kladené zdivo. Vstup do vícebokého interiéru (průměr cca 6 m) byl v patře. Výše pak vedlo točité schodiště v síle zdiva břitu. Přisekání vícebokého interiéru věže do čtverce je dílem až renesance.
Hrad samotný tedy do první třetiny 14. století tvořila pouze tato věž. Poté, někdy po r. 1336, byla věž obehnána kamennou zalamovanou hradbou tvořící protáhlý ovál, do jehož východní strany byl vložen v přízemí čtyřprostorový palác. Vstupní brána se nacházela v severovýchodní části obvodové hradby. V polovině 15. století byl mezi věž a severní hradbu vložen nový tříprostorový palác. V polovině 16. století byl hrad raně renesančně přestavěn. Nádvoří hradu se zahustilo, přibyly nové objekty na západ od věže a na její jižní straně. Byl spojen i trakt starého paláce na východě a na severu, čímž zanikla stará vstupní brána. Nově byl pro bránu vytvořen průjezd v jižní části starého paláce. Nádvoří bylo vybaveno ochozem. Patrně v této etapě bylo na sever a na západ od hradu vystavěno velké zděné předhradí. V polovině 17. století bylo předhradí opatřeno o systém bastionů. Jeden z nich byl po r. 1743 přeměněn na současnou zámeckou kapli (severozápadní) a v jihozápadní části předhradí vystavěna nová zámecká budova. V roce 1849 byl zámek dobyt a vypálen. Obnova zámku započala dílčími opravami po r. 1870. Velká historizující obnova zámku se odehrála na přelomu 19. a 20. století. Neobnoveno, naopak zcela zbořeno bylo nové zámecké křídlo v jihozápadní části předhradí. Zchátralý zámek byl celkově obnoven a je zpřístupněn veřejnosti.Text: popis
6.1. 2008 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri 2007
|
Přihlášení |
