Vesnice Blatnica je vzpomínána od poloviny 13. století. Koncem století byl nedaleko vybudován stejnojmenný hrad strážící důležitou obchodní cestu, později nazývanou Magna via. Osud vsi byl spjat s blatnickým panstvím a hradem, které až do roku 1539, kdy jej získaly Révaiové (slovensky Révaiovci, maďarsky Révay), často měnilo své majitele.
Kolem poloviny 17. století se do vsi dostala rodina Prónaiů (slovensky Prónaiovcov, Prónayovcov, maďarsky Prónay) z řad nižší šlechty, která byla v hospodářských službách Révaiů, od nichž zde získala polnosti. Prónaiové si v Blatnici časem postavili také obdélníkovou přízemní kúrii (skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek}). Krátce poté sí Prónaiové postavili jednoduchý obdélný renesanční zámek. V 18. století majetek i postavení blatnické větve rodu vzrostlo a Prónáiové se později píší s predikátem "z Pravna a Blatnice" (von Tóth-Próna und Blatnicza, Tótprónai és blatnicai). S rostoucím majetkem si rodina mohla dovolit starší sídlo přestavět a rozšířit o kratší čtvercové křídlo.. Zřejmě v 2. polovině 18. století si Prónaiové nedaleko kašťieľa nechali postavit (patrně na základech starší stavby z 16. století přízemní barokně-klasicistní kúrii. Část rodiny tak obývala kúrii a část kaštieľ. Po roce 1945 majetek přešel do vlastnictví státu a bývalý kaštěl byl upraven na více bytových jednotek. V 80. letech uvažovalo Ústředí lidové umělecké výroby, v jejíž správě je objekt i pozemek dodnes, o vzniku expozice. V té době začala i rekonstrukce, jejíž realizace se však doposud nezdařila. V současnosti (2018) je kaštěl nabízen k prodeji.Text: historie
31.12. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
Hrady, zámky a kaštiele na slovensku, E. Križanova a B. Puškova, Šport, Bratislava 1990, https://sk.wikipedia.org, 700 slovenských hradov, zámkov, kaštieľov, panských sídel a pevností, 2010 Ikar. Szerdová-Veľasová, Ľubica, Kapišinská, Veronika a Bóna, Martin: Národné kultúrne pamiatky na Slovensku - okres Martin, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Bratislava 2012 a další
|
Přihlášení |
