Berchtold

První zmínka o Vidovicích je z přelomu 14. a 15. století. Ves byla centrem samostatného šlechtického statku rodu "z Vidovic". Prvním z nich je jmenován Vavřinec z Vidovic v roce 1388, po něm zdědili zboží synové Beneš, Jakub a Jan. Současně s nimi je zmiňován také Bohuněk z Vidovic v letech 1412 a1416. Naposledy se píše v roce 1437 o Janovi. Sídlo zaniklo pravděpodobně v 2. polovině 15. století. Ves pak byla několik století rozdělena – část tvořil svobodnický statek, zbytek byl rozdělen mezi několik panství. V 18. století patřila ves s poplužním dvorem ke statku Velké Popovice. Od roku 1808 náležela ke statku Chlum. V roce 1837 jsou uvedeni jako majitelé manželé Josef Jan a Prokopina Brzorádovi, v jejichž držení byl statek až do 70. let 19. století. Když se jejich dcera Eleonora vdala za Rudolfa Kainze, byl v roce 1877 do zemských desek zapsán samostatný statek nazvaný Vidovice. Ti jej koncem roku 1894 odprodávají manželům Janu a Marii Milnerovým – už jako zámek. Ten pak vlastnil jeden rok Jaroslav Blažek, pak přešel na Otakara Berchtolda a jeho ženu Katuši. Po Otakarově úmrtí v roce 1918 obdržela polovinu zboží jeho dcera Juliána, provdaná za Emila Schnöblinga. Tato rodina pak držela statek až do roku 1945, kdy na něj byla 5. listopadu vsazena národní správa. Poté krátce užívala zámek československá armáda, která jej opustila počátkem 90. let 20. století.

Po roce 1990 byl areál se zámkem převeden na obec, v roce 1993 prodán soukromé firmě, která celý zámek a areál velmi zadlužila a nechala zchátrat. Od roku 2005 probíhá díky novým majitelům rozsáhlá rekonstrukce, kterou byl zámek upraven na hotel, Dětský ráj a sportovní centrum.

Text: historie
11.11. 2007 - J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl, Libri, Praha 2005